10 C 82/2023-32 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizováno], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, ale do data splatnosti jej celý nesplatil, a dostal se tak do prodlení s vrácením úvěru. Na svůj dluh uhradil toliko [částka], částku ve výši [částka] tak nadále dluží. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele postoupena na žalobkyni. Ta dle svých slov vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu, ale její výzva zůstala bez odezvy, pročež se obrátila se svým nárokem na soud. 2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast rovněž neomluvil. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti ze smlouvy o prodeji úvěrového portfolia ze dne [datum] i jejích příloh vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy došlo, mimo jiné, i k postoupení pohledávky za žalovaným z výše jmenovaného původního věřitele na žalobkyni, o čemž byl žalovaný zpraven dopisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě téhož dne (zjištěno z podacího lístku k poštovní zásilce č. [anonymizováno]). 4. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi původním věřitelem jako úvěrujícím na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným na straně druhé distančním způsobem, vzal soud za prokázané, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit a zaplatit jí úrok, jakož i ostatní finanční závazky ze smlouvy vyplývající. Úrok z úvěru byl smluvními stranami sjednán ve výši 8,33 % ročně. Poskytnutý úvěr se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit ve 12 měsíčních splátkách splatných nejpozději do 24. dne kalendářního měsíce, tedy nejpozději byl žalovaný povinen úvěr zcela uhradit do [datum]. 5. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně, které zůstalo ze strany žalovaného pro jeho pasivitu v řízení nezpochybněno, na svůj dluh zaplatil [částka], nadále tedy dluží částku [částka]. 6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“), dle níž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný z titulu předmětné smlouvy o úvěru nad rámec žalobkyní uváděných plateb v souhrnné výši [částka] uhradil další část dlužné jistiny úvěru. Požadovala-li žalobkyně v petitu návrhu vrácení celé jistiny ve výši [částka], pak tento požadavek protiřečí jejím vlastním tvrzením o úhradě [částka] žalovaným. Ostatně v textu odůvodnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se sama zmiňuje, že„ (p) ředmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši [částka], skládající se z jistiny úvěru po zohlednění plateb žalovaného započtených na jistinu úvěr (u), které činí [částka]“. 8. Ve světle řečeného tudíž soud vyhověl žalobě jen co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na převážném procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií předžalobní upomínky ze dne [datum] a průkazem jejího doručení. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 65 % a neúspěšná v rozsahu 35 % svého nároku. Žalobkyni tedy svědčí právo na 30 % nákladů (65 - 35), jež v souvislosti se soudním řízením vynaložila. 10. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu a 3 režijních paušálů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka] z odměny advokáta za zastupování. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku [částka] 30 % z této částky pak představuje částku [částka], na jejíž úhradu má žalobkyně vůči žalovanému právo. K tomu se sluší poznamenat, že v daném případě je třeba náhradu nákladů řízení posuzovat optikou ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném jí opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 C 52/2022, 5 C 77/2022 či 5 C 304/2021), předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka]. Z těchto důvodů soud neakceptoval výši nákladů, které žalobkyně ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyčíslila. 11. Při úvaze o lhůtě k plnění přiznaného nároku i nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.