10 C 88/2023-47 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem 14 718 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále též„ ZPR“). Právo na úhradu zmíněného příspěvku dovozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona. 2. Žalobkyně lustrací v registru silničních vozidel zjistila, že osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník (provozovatel) uvedeného vozidla přitom neměl v obdobích od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 ZPR. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvky za jednotlivá nepojištěná období, jež dle výpočtu provedeného dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 téhož zákona činí částky 5 546 Kč, 4 324 Kč a 3 948 Kč. [příjmení] žalobou uplatněného nároku tvoří poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 a 5 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný na výzvy k zaplacení příspěvků ani následné upomínky nereagoval, pročež se žalobkyně obrátila s uplatněním svých nároků na soud. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast rovněž neomluvil. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 4. Ze zprávy Městského úřadu Klatovy č. j. od [číslo] ze dne [datum] o lustraci v registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v registru vozidel veden jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] od [datum] dosud. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) ZPR platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Ani jedna z právě vyjmenovaných zákonných výjimek v daném případě, jak vyplynulo ze shora vzpomenuté zprávy městského úřadu, nenastala. Žalovaný soudu nepředložil žádný důkaz o tom, že by byl dluh žalobkyni uhradil, případně že není osobou povinnou k úhradě příspěvku. Za této situace lze uzavřít, že žalovaný se ve smyslu § 4 odst. 1 ZPR stal osobou povinnou k úhradě příspěvku, a to [obec] kanceláři pojistitelů, to jest žalobkyni. 6. Podle § 4 odst. 3 ZPR se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 téhož předpisu (tj. 118, 92 a 84 za první, druhé a třetí žalované období), a výše denní sazby podle druhu vozidla. V daném případě je výše této sazby 47 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Výše příspěvků proto za jednotlivá nepojištěná období činí 5 546 Kč, 4 324 Kč a 3 948 Kč. 7. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvků splňující náležitosti dle § 4 odst. 7 ZPR, což soud zjistil z kopií těchto výzev a dokladů o jejich doručování. Po marném uplynutí lhůt k uhrazení příspěvků, tj. ke dnům [datum], [datum] a [datum], se již žalovaný nacházel v prodlení se splněním své povinnosti uhradit příspěvek za příslušné období. 8. Součástí žalobou uplatněného nároku byly též poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši 300 Kč, jež mají oporu v § 4 odst. 4 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopiemi příslušných předžalobních upomínek a průkazem jejich doručování. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. 10. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu a 3 režijních paušálů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 252 Kč z odměny advokáta za zastupování. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku 2 252 Kč. 11. Výrokem pod bodem V tohoto rozsudku pak soud uložil procesně neúspěšnému žalovanému zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 200 Kč. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč dle položky [číslo] bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Platební rozkaz však nebyl vydán. Podle položky [číslo] bodu 2 téhož sazebníku platí, že nevydá-li soud platební rozkaz a pokračuje v řízení, je povinen doměřit poplatek do výše předvídané položkou 1 téhož sazebníku. Odtud je patrné, že rozdíl činí 200 Kč (1000 Kč - 800 Kč). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně a tomu odpovídajícímu neúspěchu žalovaného je ovšem tento doplatek soudního poplatku coby nákladu řízení povinen státu nahradit právě žalovaný, a nikoli žalobkyně. 12. Při úvaze o lhůtě k plnění žalobou uplatněné částky i nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.