4 C 218/2023-35 — Okresní soud v Klatovech

Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, , doplněným podáním ze dne , datum, , domáhala vydání rozsudku, jímž soud by zvýšil výživné placené žalovaným (jejím , Anonymizováno, ) z částky , částka, na částku , částka, měsíčně počínaje , datum, . Uvedla, že studuje , Anonymizováno, (, Anonymizováno, studium), ve společné domácnosti žije s přítelem, jehož měsíční příjem činí , částka, , přítel hradí nájemné a veškeré poplatky. Matka žalobkyni na studium a živobytí přispívá částkou , částka, měsíčně, k tomu v případě potřeby na , Anonymizováno, atd..Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil, a to ani s částečným. Uvedl, že mu přibyla vyživovací povinnost k , jméno FO, , kterému je nyní , Anonymizováno, roku. Je na tom finančně tak špatně, že mu činí problémy posílat i stávající výživné v částce , částka, .Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech čj. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo výživné na tehdy nezletilou žalobkyni upraveno na částku , částka, měsíčně. V době této poslední úpravy výživného byla žalobkyně žákyní , Anonymizováno, základní školy. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , jeho průměrný měsíční příjem činil v té době pouze cca , částka, měsíčně, neboť byl několik měsíců v pracovní neschopnosti. Žalovaný měl kromě žalobkyně jednu další vyživovací povinnost k nezl. , Jméno zainteresované osoby 1/0, , nar. , datum, . Matka žalobkyně v době posledního rozhodování o výživném byla nezaměstnaná, evidována u úřadu práce, pobírala podporu v nezaměstnanosti cca , částka, měsíčně a příspěvek na bydlení (za měsíc a půl cca , částka, ). Matka měla v době posledního rozhodování o výživném kromě žalobkyně jednu další vyživovací povinnost k nezl. , jméno FO, , nar. , datum, .Z výpovědi účastníků, svědkyně , jméno FO, (, Anonymizováno, žalobkyně) a z listinných důkazů (potvrzení zaměstnavatelů rodičů žalobkyně, potvrzení o pobíraných dávkách) bylo zjištěno, že v současnosti je žalovaný zaměstnán i nadále u společnosti , právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce , částka, , odpadla mu vyživovací povinnost k již zletilému , Jméno zainteresované osoby 1/0, , přibyla mu však vyživovací povinnost k nezl. , jméno FO, (stáří , Anonymizováno, roku). Žalovaný žije ve společné domácnosti s manželkou , jméno FO, , která je invalidní důchodkyní s důchodem ve výši , částka, měsíčně (doloženo ústřižky výplatních dokladů ČSSZ). Společně mají nezl. syna , jméno FO, a dále vychovávají dvě děti manželky žalovaného , jméno FO, (, Anonymizováno, let) a , jméno FO, (, Anonymizováno, let). Manželka žalovaného pobírá na tyto dvě děti výživné od jejich otce ve výši , částka, na každé z dětí. Dále má manželka žalovaného vyživovací povinnost k synovi , jméno FO, , který je svěřen do péče jeho otce, platí na něj výživné , částka, měsíčně. Žalovaný pobírá přídavky na děti v částce , částka, měsíčně (doloženo ústřižky výplatních dokladů od Úřadu práce , adresa, ). Žalovaný bydlí s rodinou v podnájmu, kde platí podnájemné , částka, měsíčně a zálohy na energie a náklady spojené s užíváním společných prostor domu ve výši , částka, měsíčně (doloženo podnájemní smlouvou). Žalovaný žádal o příspěvek na bydlení, dle sdělení Úřadu práce v , Anonymizováno, ze dne , datum, na něj však nemá nárok. Žalovaný má několik exekucí, spojených ve společné řízení, celkem činí vymáhaná povinnost , částka, (viz. předložené listiny od soudního exekutora).Z účastnické výpovědi žalobkyně a z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalobkyně je v současnosti studentkou , Anonymizováno, . ročníku , Anonymizováno, studia na , Anonymizováno, , adresa, , Žalobkyně žije ve společné domácnosti s přítelem, který je výdělečně činný a jeho příjem činí , částka, – , částka, čistého, přítel platí veškeré náklady na bydlení. Matka žalobkyni přispívá částkou , Anonymizováno, – , částka, měsíčně.Matka žalobkyně je zaměstnána v , jméno FO, v , Anonymizováno, jako pokojská, její průměrný čistý měsíční příjem za posledních 9 měsíců činil , částka, . Matka pobírala , Anonymizováno, , částka, , který jí však byl v , Anonymizováno, pozastaven, před třemi měsíci si podala novou žádost, která prozatím není vyřízena, předpokládá, že jí dávky budou zpětně vyplaceny. Matka žalobkyně žije sama v podnájmu, náklady na bydlení činí , částka, včetně energií. Matka žalobkyně nemá žádnou jinou vyživovací povinnost.Dle § 923 odst. 1 o.z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro (nezletilé) dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.Dle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek. Nestanoví–li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.Soud po zhodnocení provedeného dokazování dospěl k následujícím závěrům. Naposledy bylo o výživném na tehdy nezletilou žalobkyni rozhodováno v r. , Anonymizováno, , přičemž hlavním kritériem pro posouzení důvodnosti návrhu je zjišťování změny poměrů od tohoto posledního rozhodování. Co se týče žalobkyně, zde bezpochyby došlo k přirozenému nárůstu jejích potřeb úměrně jejímu přibývajícímu věku a přechodu na střední školu a nyní , Anonymizováno, studium. Na straně žalovaného došlo k navýšení jeho příjmu, nicméně nikoli výraznému (v době posledního rozhodování o výživném byly jeho příjmy poznamenány pracovní neschopností). Pokud jde o vyživovací povinnosti, žalovanému jedna ubyla (, Jméno zainteresované osoby 1/0, ) a další naopak přibyla (nezl. , jméno FO, ), v tomto směru tedy poměry zůstaly stejné. Žalovaný uzavřel nové manželství, ve společné domácnosti s ním a manželkou žijí ještě tři nezletilé děti. U matky žalobkyně došlo k poměrně výraznému navýšení jejích příjmů, v přepočtu si vydělá cca , částka, měsíčně, tedy výrazně více, než žalovaný, rovněž nemá na rozdíl od něj žádnou vyživovací povinnost kromě žalobkyně. Je tedy zřejmé, že matka se na výživě žalobkyně musí podílet vyšší částkou, než žalovaný. Použijeme-li doporučující tabulku Ministerstva spravedlnosti, pak za situace, kdy žalobkyně nežije ani s jedním z rodičů, by matka měla žalobkyni přispívat částkou cca , částka, měsíčně a otec cca , částka, měsíčně. Co je však dále nutno vzít do úvahy, žalobkyně žije ve společné domácnosti s výdělečně činným partnerem, který dosahuje příjmu , částka, – , částka, . Ačkoli k žalobkyni zákonnou vyživovací povinnost nemá, je nutno zohlednit výhody, které žalobkyně ze soužití s ním čerpá – přítel platí za oba náklady na bydlení, dle výpovědi žalobkyně jí také něco koupí, žalobkyně mu dává částku , částka, měsíčně na společnou domácnost, tj. jde o částku, s níž pak oba hospodaří. Majetková situace žalobkyně je tedy jejím partnerským soužitím pozitivně ovlivněna.Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že po uplynutí doby více než , Anonymizováno, let od poslední úpravy výživného je zvýšení výživného jistě namístě již jen z důvodu navýšení potřeb žalobkyně v důsledku jejího věku, nikoli však v rozsahu, v jakém žalobkyně požaduje. Žalovaný je se svým příjmem a rodinnou situací (manželka v invalidním důchodu a 3 děti ve společné domácnosti, exekuce) v nelehkém postavení, které mu dle názoru soudu umožňuje platit na žalobkyni výživné v maximální výši , částka, měsíčně. V neprospěch žalovaného nutno uvést, že se s dcerou nestýká, na rozdíl od matky ji nad rámec výživného ani nárazově finančně nepodpoří, nedává jí žádné dárky. Po zvážení všech těchto okolností tak soud dospěl k rozhodnutí uložit žalovanému povinnost platit žalobkyni počínaje měsícem , Anonymizováno, výživné v částce , částka, měsíčně. S ohledem na skutečnost, že za měsíce , Anonymizováno, vznikl žalovanému dluh na výživném v částce , částka, , soud mu uložil povinnost tento dluh splatit žalobkyni v 6 splátkách po , částka, měsíčně splatných společně s běžným výživným (výrok II.).Ve zbývajícím rozsahu soud návrh žalobkyně na zvýšení výživného zamítl jako nedůvodný (výrok III.).Na rozhodnutí o nákladech řízení se v daném případě vztahuje § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníkům však žádné náklady nevznikly, resp. žádný z nich jejich náhradu nepožadoval, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.