5 C 278/2017-81 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacením částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období [datum] do [datum] a dále tento požadovala z jistiny ve výši [částka] ve výši 7,5% ročně od [datum] do zaplacení. Rovněž požadovala kapitalizovaný úrok ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadoval ve výši 19,97 % ročně z [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalované hotovost ve výši [částka] v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], uhradit v pravidelných 60-ti týdenních splátkách po [částka], přičemž splatnost poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila splátky řádně, poslední splátku uhradila dne [datum], nadále zbývá na jistině uhradit [částka] a na poplatku [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná dopisem informována. 2. Účastnice řízení byly vyrozuměny, postupem dle § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., že došlo k zákonnému přerušení řízení, neboť v insolvenčním rejstříku došlo ke zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužnice – žalované. Následně byly vyrozuměny, že v nalézacím řízení se pokračuje, neboť insolvenční řízení bylo pravomocně skončené. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žalobu osobně převzala dne [datum] a předvolání jí bylo doručeno dne [datum] dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se včas a řádně z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když u nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. 4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jenž byl přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovanou. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl [datum] dán k poštovní přepravě (jak doloženo oznámením i podacím lístkem). 5. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 6. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalované předal hotovost ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vedle částky [částka] uhradit poplatek ve výši [částka], který byl vypočten jako součet úroku ve vši [částka], poplatku za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], to vše v pravidelných 60-ti týdenních splátkách po [částka]. Uvedené bylo prokázáno smlouvou o půjčce. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že žalované zbývá na jistině uhradit [částka] (která původně činila [částka]) a na poplatku [částka] (který činil [částka]), lze matematickým postupem uzavřít, že žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalovaná ostatně netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradila žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. 7. Soud po právní stránce uzavřel, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 odst. 2 o. z. platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále jen o. z.) za užití § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., neboť uvedená, k důkazu předložená smlouva o půjčce je neplatný právní úkon ve smyslu § 39 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 51a o. z., kdy jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatek, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měla žalovaná kromě poskytnuté částky hradit též poplatek za administrativní činnosti a za hotovostní inkaso splátek, které však činí 70 % poskytnuté hotovosti, tedy částky [částka] Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou [částka] a žalovanou dosud uhrazenou [částka] je částkou, kterou má žalovaná povinnost žalobkyni uhradit. Jedná se proto o částku [částka]. 8. Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto z ní nelze dovodit závazek žalované poskytnuté peněžité plnění žalobkyni vrátit nejpozději do [datum], tedy do data, na který připadla splatnost poslední splátky. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum], jak doloženo výzvou i poštovním podacím archem. Dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. se oznámení - výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta dnem [datum]. Z obsahu této výzvy je zřejmé, že žalovaná měla plnit do 10 dnů ode dne doručení, tzn. do [datum]. Pokud tak neučinila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá ji povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I., když odůvodněnost úroků z prodlení vychází z ustanovení § 517 odst.1, o. z. platného a účinného do 31. 12. 2013 a jejich výše z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Dle uvedeného vládního nařízení byl úrok z prodlení ke dni [datum] 8,05 % ročně, žalobkyně požadoval úrok z prodlení nižší, soud zde byl vázán žalobním petitem. Co do zbývající části předmětu sporu soud žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. 9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, měla by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne [datum], kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu ve věci vycházel též z požadovaných úroků z prodlení, úroků a jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci. 10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.