§ 39 občanský zákoník – Jaké náležitosti musí mít předběžné prohlášení
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 39 občanského zákoníku stanovuje, jaké náležitosti musí mít předběžné prohlášení o správě záležitostí nebo určení opatrovníka, pokud není sepsáno jako veřejná listina, a jaké požadavky jsou kladeny na svědky. (§ 39 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 39 odkazuje 1 174 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Nemá-li prohlášení formu veřejné listiny, musí být učiněno soukromou listinou opatřenou datem a potvrzenou dvěma svědky; svědek o sobě uvede v potvrzení údaje, podle nichž ho lze zjistit.
(2) Svědky mohou být jen osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svědci musí prohlášení podepsat a být schopni potvrdit schopnost prohlašujícího jednat a obsah jeho prohlášení.
(3) Je-li obsahem prohlášení pořízeného veřejnou listinou určení, kdo se má stát opatrovníkem, ten, kdo veřejnou listinu sepsal, zapíše údaje o tom, kdo prohlášení pořídil, kdo je povolán za opatrovníka a kdo veřejnou listinu sepsal, do neveřejného seznamu vedeného podle jiného zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud si chcete předem určit, kdo se o vás bude starat nebo jak se mají spravovat vaše záležitosti (tzv. předběžné prohlášení), a nepůjdete k notáři (veřejná listina), musíte prohlášení sepsat písemně, uvést datum a nechat ho potvrdit dvěma svědky.
- Svědci musí do potvrzení uvést své údaje, aby je bylo možné identifikovat.
- Svědky nemohou být osoby, které mají na vašem prohlášení zájem (např. dědicové), nebo které jsou nevidomé, neslyšící, němé či nerozumí jazyku prohlášení.
- Svědci musí prohlášení podepsat a potvrdit, že jste byli schopni jednat a že obsah prohlášení odpovídá vaší vůli.
- Pokud je v prohlášení sepsaném notářem (veřejná listina) určeno, kdo se má stát opatrovníkem, notář zapíše údaje o vás, o určeném opatrovníkovi a o sobě do neveřejného seznamu.
Příklad
Pan Novák se obává, že v budoucnu nebude schopen sám rozhodovat o svých financích. Sepíše proto písemné prohlášení, ve kterém určí svou dceru jako osobu, která má spravovat jeho majetek. Na prohlášení uvede datum a nechá ho podepsat dvěma sousedy, kteří nejsou jeho dědici a rozumí česky. Sousedé k podpisu připojí své jméno, adresu a datum narození.
Na co si dát pozor
- Pokud prohlášení není veřejnou listinou, je nezbytná přítomnost a podpis dvou svědků, kteří splňují všechny uvedené podmínky.
- Svědci musí být schopni potvrdit vaši schopnost jednat a správnost obsahu prohlášení.
- Nezapomeňte, že svědci nesmí mít na obsahu prohlášení žádný vlastní zájem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 39
Jak soudy aplikují § 39
Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu platí, že vlastník domu nemůže v prohlášení jako jednotku (či její součást) určit společné části domu, jejichž příkladmý výčet je uveden v § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb.; takové prohlášení (jeho část) by bylo neplatné pro rozpor se zákonem ve smyslu § 39 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. 28 Cdo 1788/2003, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. III. ÚS 23/04).
Soudy nižších stupňů konstatovaly, že i v případě, pokud účelem předmětné smlouvy bylo poškození práv věřitele, nejedná se o smlouvu absolutně neplatnou dle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „obč. zák.“ nebo „zákon č. 40/1964 Sb.“), nýbrž o smlouvu relativně neúčinnou dle ustanovení § 150 odst. 2 obč. zák. Dospěly tak k závěru, že co do částky 9.852.642 Kč (respektive 9.398.892 Kč po provedeném započtení pohledávek) se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil ve smyslu …
… 30 Cdo 2705/2006, v němž Nejvyšší soud vyšel (stejně jako odvolací soud v napadeném rozsudku) z toho, že právní úkon, který je rozhodující součástí skutku, za nějž byla osoba, jež jej učinila, uznána pravomocným rozsudkem v trestním řízení vinnou ze spáchání trestného činu podvodu, je neplatný pro rozpor se zákonem (§ 39 obč. zák.). Takto rozkolísaná rozhodovací praxe v poměrech občanského zákoníku z roku 1964 byla však sjednocena rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. 31 Cdo 135/2007, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a …
Právní otázky
Související
§ 74 Složení hodnotící komise (Zákon, kterým se mění zákon č. 137/2006 )§ 13 (Zákon o řízení ve věcech soudců a státní)§ 1 Předmět úpravy (Nařízení vlády, kterým se mění nařízení )§ 13 Účinnost (Nařízení vlády o kritériích udržitelnost)§ 89 ÚČINNOST (Zákon o odpadech a o změně některých dal)