5 C 331/2022-61 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, jakož i nákladů řízení ve výši [částka]. Konstatovala, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem. Původní věřitel poskytl žalovanému [datum] částku [částka] a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet] tuto smlouvu původní věřitel poskytl na základě uzavřené smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Domáhala se proto úhrady částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný částku neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dnem [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejího seznamu, která byla uzavřena dne [datum] mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba], jako postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem. Na základě této smlouvy byly postoupeny na společnost [právnická osoba], pohledávky vzniklé ze smluv o zápůjčkách specifikované v seznamu pohledávek. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. Tatáž pohledávka byla dále smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou [datum] postoupena na žalobkyni, jak doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, jejím seznamem, jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni (doloženo oznámením). Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že v ní společnost [právnická osoba], kdy původní věřitel, figuruje jako věřitel, žalovaný jako klient. Daná smlouva však není datována, ani podepsána žalovaným. Dle uvedené smlouvy měla být na účet žalovaného poskytnuta částka [částka]. Z potvrzení o provedené platbě (listinný důkaz na č. l. 17 spisu), bylo prokázáno, že na účet uvedený ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byla poukázána částka [částka] dne [datum], a to od společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], ze dne [datum] potvrdila, že na uvedený účet platba ve výši [částka] přišla, a že majitelem uvedeného účtu číslo [bankovní účet] byl žalovaný. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, jako původním věřitelem, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně ostatně ani toto netvrdila, neboť uzavřenou smlouvou nedisponovala. Soud však dospěl k závěru, že na účet žalovaného prokazatelně byla stran původního věřitele připsána částka [částka] dne [datum]. Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by uvedenou částku původnímu věřiteli případně jeho právnímu nástupci byť jen z části uhradil. Soud proto plnění poskytnuté na účet žalovaného hodnotil jako plnění bez právního důvodu dle § 2991 odst. 2 o. z., když žalovaný se bezdůvodně obohatil a dle § 2991 odst. 1 o. z., je povinen ochuzenému – žalobkyni vydat, oč se obohatil. V daném případě se žalovaný obohatil o částku [částka]. Jak bylo uvedeno, jedná se o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, proto k tomuto plnění bylo třeba výzvy dle § 1958 odst. 2 o. z. Takováto výzva byla učiněna dopisem právního zástupce žalobkyně datovaným [datum], který byl dán k poštovní přepravě téhož dne, jak doloženo podacím lístkem a obsahem výzvy. Ve světle § 573 o. z., se výzva dostala do dispoziční sféry adresáta - žalovaného dne [datum]. Podle uvedené výzvy měl žalovaný plnit do třech dnů, tzn. do [datum]. Pokud do uvedeného data neplnil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z., a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Žalobkyně se domáhala úhrady úroku z prodlení od data pozdějšího, tj. od [datum], soud vázán žalobním petitem jí v tomto směru vyhověl. Výše úroku z prodlení má oporu v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Soud sice k důkazu provedl formuláře (listinné důkazy na č. l. 10 – 12, 13 – 15), všeobecné obchodní podmínky, avšak nedovodil z nich pro věc žádných zjištění s ohledem na shora prezentovaný právní závěr. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Její náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, dále 3 režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka]. Soud má za to, že podmínky ustanovení § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem, uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá ze spisů vedených zdejším soudem např. pod sp. zn. 5 C 325/2022 či 6 C 2/2023, a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z žaloby ve výši [částka], ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, tedy do částky [částka]. Soud proto uložil žalovanému částku [částka] zaplatit do 3 dnů od právní moci daného rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalovanému jako straně ve sporu převážně neúspěšné. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.