6 C 11/2023-43 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 240 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 940 Kč od [datum] do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále též„ ZPR“). Právo na úhradu zmíněného příspěvku dovozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona. 2. Žalobkyně vlastním šetřením zjistila, že osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník (provozovatel) uvedeného vozidla přitom neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 ZPR. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, jenž dle výpočtu provedeného dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 téhož zákona činí 17 940 Kč. [příjmení] žalobou uplatněného nároku tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 a 5 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný na výzvu k zaplacení příspěvku ani následné upomínky nereagoval, pročež se žalobkyně obrátila s uplatněním svého nároku na soud. 3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] k výzvě žalobkyně namítl, že osobní motorové vozidlo převzal do užívání od [jméno] [příjmení] v roce 2013. Sjednal si zákonné pojištění odpovědnosti z jeho provozu a využíval je zhruba do roku 2018. V té době vůz podléhal značné korozi a začaly„ odcházet“ díly v motorické části vozidla. Auto následně předal do opravy panu [příjmení]. [příjmení] z [obec] u [obec]. Po přibližně půl roce mu měl pan [příjmení] zavolat, že na daný typ vozu není schopen sehnat všechny díly, takže se oprava prodlouží. Do současnosti se vozidlo nachází v původním stavu, neopravené. S ohledem na svůj zdravotní stav nebyl dle svých slov schopen v dané věci něco zařídit. V odpovědi žalobkyni poukázal také na to, že s manželkou jsou starobními důchodci s minimálními důchody, z nichž za současné ekonomické situace nejsou schopni požadovanou úhradu splnit. 4. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil. Svoji neúčast na prvním jednání omluvil, prostřednictvím své manželky, hospitalizací v nemocnici a zároveň požádal, aby jednání bylo odročeno. Této žádosti soud vyhověl a k projednání věci nařídil další jednání, k němuž se žalovaný opět nedostavil. Ústy své manželky zaslal omluvu z jednání ze zdravotních důvodů s tím, že je hospitalizován v klatovské nemocnici. Na rozdíl od své předchozí omluvy žalovaný současně nepožádal o odročení jednání ani neformuloval jiný požadavek, z něhož by vyplývalo, že na své účasti při projednání věci trvá. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 5. Ze zprávy Městského úřadu Klatovy č. j. od [číslo] ze dne [datum] o lustraci v registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný není a nebyl v registru vozidel veden jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka]. V daném registru zapsaným vlastníkem a provozovatelem je [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození]. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) ZPR platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Žalovaný svým shora vzpomenutým vyjádřením ze dne [datum] sám potvrdil, že předmětné vozidlo převzal do užívání od jeho vlastníka [jméno] [jméno] [příjmení]. Sám tedy potvrdil, že byl provozovatelem daného vozidla a hradil za něj pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Taktomu bylo zjevně i v žalovaném období, neboť po předání vozu do opravy k jeho zcizení či přenechání k jeho provozu jinému nedošlo. Výše vyjmenované výjimky (vyřazení vozidla z provozu, jeho odcizení, vyvezení do jiného státu nebo zánik) tvrzeny (a tím) ani prokázány nebyly. Oprava vozidla, byť i dlouhodobá, mezi takové výjimky (a tím zproštění povinnosti hradit pojištění z jeho provozu) nepatří, jak již soud žalovaného zpravil přípisem ze dne [datum]. Žalovaný přitom soudu nepředložil žádný důkaz o tom, že by byl dluh žalobkyni uhradil, případně že není osobou povinnou k úhradě příspěvku. Za této situace lze uzavřít, že žalovaný se ve smyslu § 4 odst. 1 ZPR stal osobou povinnou k úhradě příspěvku, a to [obec] kanceláři pojistitelů, to jest žalobkyni. 7. Podle § 4 odst. 3 ZPR se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 téhož předpisu (tj. 276), a výše denní sazby podle druhu vozidla. V daném případě je výše této sazby 65 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Výše příspěvku proto činí částku 17 940 Kč. 8. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku splňující náležitosti dle § 4 odst. 7 ZPR, což soud zjistil z kopie této výzvy a dokladu o jejím doručování. Po marném uplynutí lhůty k uhrazení příspěvku, tj. ke dni [datum], se již žalovaný nacházel v prodlení se splněním své povinnosti. 9. Součástí žalobou uplatněného nároku byl též poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, jenž má oporu v § 4 odst. 4 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií příslušné předžalobní upomínky a průkazem jejího odeslání. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. 11. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu, 3 režijní paušály ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 252 Kč z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku 2 452 Kč. 12. Výrokem pod bodem III tohoto rozsudku pak soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 200 Kč. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč dle položky [číslo] bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Platební rozkaz však nebyl vydán a k projednání věci bylo nařízeno jednání. Podle položky [číslo] bodu 2 téhož sazebníku platí, že nevydá-li soud platební rozkaz a pokračuje v řízení, je povinen navrhovateli doměřit poplatek do výše předvídané položkou 1 téhož sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Odtud je patrné, že rozdíl představuje 200 Kč. 13. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách. V té spojitosti se sluší zmínit, že soud žalovaného, v reakci na jeho dopis žalobkyni, poučil o tom, co je třeba doložit stran možnosti hrazení dluhu ve splátkách (viz přípis ze dne [datum] na č. l. 24), avšak dané poučení (vysvětlení) se nesetkalo s odezvou.