6 C 342/2022-79 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení celkem 54 652,34 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek účinné ode dne [datum], uzavřené mezi ní a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dříve [právnická osoba] - dále jen„ původní věřitel“) nabyla pohledávku za žalovanou. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], dle níž poskytl žalované revolvingový úvěr s finančními prostředky ve výši úvěrového rámce 55 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle smlouvy zavázala platit úrok ve výši 22,68 % p. a., který se žalovaná zavázala splácet spolu se splátkou jistiny dle podmínek smlouvy vždy k 17. dni v měsíci, přičemž řádné úroky, počítané vždy z aktuální výše celkové dlužné jistiny, se stávají součástí jistiny vždy k poslednímu dni v měsíci. V souladu se smlouvou byl původní věřitel oprávněn účtovat další vzniklé poplatky. 2. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Původní věřitel využil svého práva a prohlásil dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná tak dluží částku 52 562,84 Kč na jistině dluhu, částku 800 Kč na poplatcích za vymáhání (upomínání), částku 660,40 Kč na smluvní pokutě (ve výši 0,1 % denně) a částku 629,10 Kč na pojistném. Na příslušenství pohledávky žalovaná dluží částku 4 094,39 Kč na smluvním úroku z úvěru kapitalizovaném za období od [datum] do [datum], jakož i ve výši 22,68 % ročně z částky 54 652,34 Kč od [datum] do zaplacení. Vedle toho žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 652,34 Kč od [datum] do zaplacení. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalované bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaná, byvši řádně předvolána, nedostavila a svoji neúčast rovněž neomluvila. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 4. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z dopisu žalobkyně ze dne [datum]. 5. Soud ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum], a všeobecných obchodních podmínek k této smlouvě, zjistil, že původní věřitel poskytl žalované mimo jiné i revolvingový úvěr s finančními prostředky ve výši 55 000 Kč s možností zvýšení úvěrového rámce až do 100 000 Kč. Žalované byla za účelem čerpání úvěru vydána kreditní karta. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle smlouvy a připojených všeobecných obchodních podmínek zavázala platit úrok ve výši 22,68 % ročně a dále poplatky dle platného ceníku. Z přehledu inkasní bilance (podrobného výpisu) k úvěrovému účtu [číslo] soud zjistil, že žalovaná ve prospěch úvěru plnila toliko částečně, když se postupně dostala do prodlení s plněním splátek. Původní věřitel proto přistoupil k zesplatnění celého úvěru, jak bylo zjištěno z jeho dopisu adresovaného žalované dne [datum]. Z rozpisu položek bilance úvěrového účtu plyne, že žalovaná po započtení dílčích plateb dluží z titulu dotčené úvěrové smlouvy částku 52 562,84 Kč na jistině dluhu, částku 800 Kč na poplatcích za vymáhání (upomínání), částku 660,40 Kč na smluvní pokutě a částku 629,10 Kč na pojistném. Dlužný smluvní úrok z úvěru, jednak žalobkyní kapitalizovaný za období od [datum] do [datum], jakož i ve výši 22,68 % ročně z částky 54 652,34 Kč od [datum] do zaplacení, má svoji oporu ve smluvních ujednáních a jeho výše se odvíjí též od zesplatnění úvěru původním věřitelem. Žalobkyní požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, což bylo v případě hodnocené úvěrové smlouvy splněno. Soud při hodnocení obsahu smlouvy nezjistil žádné nedostatky, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti, aniž by je žalovaná namítla. 7. Žalovaná v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázala, že by byla dlužnou částku žalobkyni před zahájením řízení uhradila, neuplatnila jakoukoliv procesní obranu, nárok žalobkyně nezpochybnila a tento lze po provedení listinných důkazů fakticky považovat za nesporný. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií příslušné předžalobní upomínky ze dne [datum] a průkazem jejího odeslání. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. 9. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 2 187 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 8 250 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 3 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu a 1 650 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) téhož předpisu, 3 režijní paušály po 300 Kč v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 1 922 Kč Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku 13 259 Kč. 10. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.