6 C 39/2023-61 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 154 127,42 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovanému poskytla na základě jeho návrhu ze dne [datum] revolvingový úvěr v podobě úvěrového rámce, z něhož žalovaný do [datum] vyčerpal celkem 147 961,56 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, svým závazkům však nedostál. Žalobkyně odstoupila ke dni [datum] od úvěrové smlouvy. Dluh odpovídá jistině ve výši 40 268,11 Kč, úrokům ve výši 4 582,73 Kč, pojistnému ve výši 1 158,55 Kč, nákladům za odeslání upomínky ve výši 600 Kč a smluvní pokutě z prodlení ve výši 635 Kč, tj. celkem 47 244,39 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla na základě jeho návrhu ze dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši 130 000 Kč se sjednaným úrokem 6,68 % ročně a dále pojištění úvěru 3,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných 90 měsíčních splátkách ve výši 2 035 Kč, svým závazkům však nedostál. Žalobkyně odstoupila ke dni [datum] od úvěrové smlouvy. Dluh odpovídá jistině ve výši 101 781,78 Kč, úrokům ve výši 3 138 Kč, pojistnému ve výši 458 Kč, nákladům za odeslání upomínky ve výši 900 Kč a smluvní pokutě z prodlení ve výši 605,25 Kč, tj. celkem 106 883,03 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradil. Soud jednal ve věci dne [datum], za přítomnosti zástupce žalobkyně, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv předvolání měl doručeno v intencích § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dne [datum]. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně soudu předložila žádost a smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, uzavřenou mezi účastníky dne [datum], včetně podmínek revolvingového úvěru, sazebníku poplatků a současně podrobný přehled úvěrového účtu žalovaného od [datum] do [datum], z něhož soud zjistil pohyb na tomto účtu a současně výši neuhrazené dlužné částky k [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy [číslo] z důvodu prodlení žalovaného a vyzvala jej k úhradě dluhu v částce 47 245 Kč. Žalobkyně soudu předložila žádost a smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně podmínek úvěru, posouzení úvěruschopnosti žalovaného a sazebníku poplatků, dle níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 130 000 Kč, který se zavázal splatit v 84 měsíčních splátkách po 2 035 Kč, celkem tedy 163 128 Kč, s úrokem 6,68 % ročně. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy [číslo] z důvodu prodlení žalovaného a vyzvala jej k úhradě dluhu v částce 106 884 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] a před podáním žaloby dne [datum]. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Jednotlivé složky žalované částky mají oporu v úvěrové a revolvingové smlouvě. Po právní stránce soud hodnotí nárok žalobkyně jako nárok ze smluv o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný nárok žalobkyně žádným relevantním způsobem nezpochybnil. Z listinných důkazů shora uvedených je zřejmé, že mezi účastníky byly uzavřeny úvěrové smlouvy, ze kterých vznikl žalovanému vůči žalobkyni dluh v celkové výši 154 127,42 Kč, kdy jednotlivé složky žalované částky mají oporu v úvěrové smlouvě. Dle jejich obsahu se žalovaný zavázal platit rovněž pojištění, smluvní pokutu za vymáhání pohledávky a smluvní pokutu za prodlení. Soud rozhodl tak, že žalovanému uložil za povinnost zaplatit žalobkyni částku 154 127,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 146 406,69 Kč od [datum] do zaplacení, když povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. a jeho výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 6 980 Kč, 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 3 490 Kč (tj. 24 430 Kč), 4 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. 1 200 Kč). Dále žalobkyni náleží hotové náklady na cestovné dle § 13 odst. 1 AT za cestu [obec] – [obec] a zpět (vzdálenost 280 km) vozidlem [registrační značka] k jednání ve věci, při kombinované spotřebě vozidla 5,4 litrů na 100 km v celkové částce 2 139,40 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 8 půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč, 21 % DPH v částce 5 999,60 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., soudní poplatek ve výši 7 321 Kč, celkem tedy činí náklady žalobce částku 41 890 Kč, což zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 7 321 Kč, z čehož bylo již 5 857 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 1 464 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.