6 C 9/2023-52 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 36 742,61 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit ve 30 měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem 111,33 % ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto byl poskytnutý úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Ke dni podání žaloby dluží žalovaná žalobkyni na nesplacené jistině úvěru 28 741,96 Kč, na kapitalizovaném úroku ke dni zesplatnění 19 232,59 Kč, na nákladech s uplatněním pohledávky 900 Kč a na pokutě ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny od dne zesplatnění 8 000,65 Kč, a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 28 741,59 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně po sdělení právního názoru soudu o neplatnosti smlouvy žalobu co do částky 17 098, 96 Kč a zákonného úroku z prodlení z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 098,96 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 19 232,59 Kč od [datum] do [datum], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a částky 8 000,65 Kč, zpět. Následně v podání ze dne [datum] uvedla, že na žalobě trvá a bere jí zpět ohledně částky 19 232,59 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku ve výši 111,33 % ročně za období od [datum] do [datum]. 3. Zdejší soud ve věci jednal a rozhodl dne [datum], přičemž žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná, ač měla doručení vykázáno dne [datum], se k jednání bez omluvy nedostavila, proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobkyní před zahájením jednání ve věci samé, postupoval tak, že řízení co do částky 17 098, 96 Kč a zákonného úroku z prodlení z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 098,96 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 19 232,59 Kč od [datum] do [datum], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a částky 8 000,65 Kč zastavil (výrok I.). V tomto směru soud upozorňuje, že zpětvzetí žaloby nelze vzít dalším úkonem zpět, tedy soud řízení zastavil, bez ohledu na následné podání žalobkyně ze dne [datum]. 5. Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] včetně smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka a připojeného splátkového kalendáře, bylo zjištěno, že žalovaná se žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 111,33 % p. a., denní výší úroku (pro případ odstoupení od smlouvy) 91,50 Kč, s dobou trvání spotřebitelského úvěru 30 měsíců, přičemž celková výše spotřebitelského úvěru byla 89 760 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutý úvěr ve 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Dle výpisů z banky a potvrzení o provedení úhrady bylo na účet žalované uhrazeno dne [datum] 30 000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla dále ověřena z výplatní pásky a registru dlužníků. Žalobkyně předložila upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] bez podacích lístků či doručenek. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění zůstatku úvěru ke dni [datum]. Dle sdělení žalobkyně a přehledu plateb žalovaná z titulu smlouvy uhradila celkem 18 355 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby do 14 dnů od předání výzvy k poštovní přepravě (předaná k poštovní přepravě dle podacího archu dne [datum]). 6. Soud se zabýval posouzením samotné smlouvy o úvěru a dospěl k závěru, že tuto považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud si je vědom, že žalovaná úvěrovou smlouvu v navrženém znění podepsala a účastníci mají možnost si mezi sebou sjednat úvěrové podmínky, ovšem i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V tomto konkrétním případě pak žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, za což požadovala úrok ve výši 111,33 %, tedy žalovaná měla během 30 měsíců žalobkyni vrátit celkem 89 760 Kč, tedy bez mála trojnásobek poskytnuté částky. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ust. § 2395 o. z., ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud však účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí to být úrok přiměřený, neboť i dle judikatury vyšších soudů je v souladu s dobrými mravy pouze úrok přiměřený. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (např. rozsudek NS sp. zn. 33 Odo 234/2005). Úrok ve výši 111,33 % ročně je nutné hodnotit jakožto úrok v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše několikanásobně překračuje úrokovou míru obvyklou. Žalobkyně by pak velmi pravděpodobně předmětnou částku žalované nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Soud hodnotí počínání žalobkyně za nepoctivé a nemravné. Sjednaný úrok vykazuje znaky lichvy dle § 1796 o. z., a smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. V podrobnostech pak soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované v rozhodnutí č. j. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018. Zdejší soud neshledal jakýkoli důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat. 7. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná přijala částku 30 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Žalovaná žalobkyni z této částky před podáním žaloby uhradila 18 979 Kč, bezdůvodné obohacení tak představuje 11 643 Kč, soud proto žalobě v tomto rozsahu, zbývajícím po částečném zpětvzetí, vyhověl i se zákonným úrokem z prodlení, ovšem až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis ze dne [datum], kterým byla poskytnuta žalované lhůta k úhradě dluhu do čtrnácti dnů od odeslání výzvy, tj. dle připojené doručenky do dne [datum]. Žalovaná se ocitla v prodlení dnem [datum], od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). 8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byl s ohledem na částečné zpětvzetí, které nebylo zaviněno chováním žalované, úspěšnější žalovaná, která byla v řízení pasivní, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 9. Dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 1 838 Kč, z čehož bylo již 1 470 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni vznikla povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 368 Kč. Zároveň podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmít