7 C 114/2023-35 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vůči žalované určení vlastnictví shora uvedeného vozidla. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovanou kupní smlouvu jejímž předmětem byl prodej [značka automobilu] Variant, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Stranami uzavřená smlouva byla sjednána ústně. Při předání vozidla předal žalobce žalované osvědčení o registraci vozidla a plnou moc, jíž žalovanou zmocnil k přepisu vozidla. Žalovaná však vozidlo na sebe nepřevedla, na výzvy ze strany žalobce nereagovala. V průběhu řízení pak žalobce pozměnil žalobní návrh tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. 2. Žalovaná na výzvy soudu nereagovala, nevyjádřila se k žalobě, opakovaně se rovněž nedostavila k nařízenému soudnímu jednání. 3. Podle ust. § 80 o. s. ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobce má v projednávané věci naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k silničnímu motorovému vozidlu, i když se touto určovací žalobou neřeší jeho vydání; bez tohoto určení totiž nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). 4. Žalobce soudu předložil kopie vzájemné elektronické komunikace se žalovanou, v níž si sjednávají podmínky převodu vozidla. Ze zpráv je zřejmé, že žalovaná projevila zájem o koupi automobilu a dne [datum] dorazila za účelem jeho koupě za žalovaným. Následně, měsíc po transakci, žalobce žalovanou prostřednictvím totožné komunikace opakovaně vyzýval žalovanou ke sdělení, zda zajistila převod vozidla. 5. Ačkoliv žalobce označil k důkazům pouze uvedenou elektronickou komunikaci, přičemž zároveň navrhoval výslech matky žalované, která měla být přítomna předání vozidla, neshledal soud na tvrzení žalobce žádného nesouladu a to s přihlédnutím k naprosté procesní pasivitě žalované, která nárok žalobce žádným způsobem nerozporovala. 6. Shrne-li soud výše zjištěné, pak je prokázáno, že žalobce dne [datum] převedl své vlastnické právo ke spornému vozidlu na žalovanou. Pakliže se tedy žalobce domáhal určení, že ke dni [datum] byla vlastníkem vozidla žalovaná, lze mít toto provedeným dokazováním za prokázané, když žalovaná v průběhu řízení neuplatnila jakoukoliv procesní obranu. 7. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě vyhověl a určil, že minimálně ke dni [datum] byla vlastníkem vozidla žalovaná. 8. O náhradě nákladů soudního řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce měl vůči žalované plný procesní úspěch, proto žalovaná uhradí žalobci náklady spojené s projednáním věci, které soud určil dle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. částkou ve výši [částka] (3,5 úkonu právní pomoci po [částka], 4 režijní paušály po [částka], cestovné ve výši [částka] a náhrada za promeškaný čas [částka] + 21 % DPH a [částka] za zaplacený soudní poplatek). 9. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..