7 C 123/2023-50 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem [právnická osoba], IČO: [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalované vyplacena částka ve výši [částka], kterou měla žalovaná splatit v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka]. Celkově tak měla žalovaná splatit [částka]. Dne [datum] uzavřela žalovaná se [právnická osoba] další úvěrovou smlouvu, která je fakticky dodatkem ke shora uvedené smlouvě, kdy předchozí závazek byl upraven tak, že jistina nově činila [částka] a žalovaná ji měla splatit ve [anonymizováno] splátkách po [částka], kdy poslední splátka byla splatná dne [datum]. Celkově tak měla žalovaná splatit [částka]. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, čímž jí měla vzniknout povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávku za žalovanou žalobce nabyl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny [částka], smluvního úroku, zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů na upomínání [částka]. 2. Soud ve věci jednal bez vydání elektronického platebního rozkazu a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků. Žalobce i jeho právní zástupce se z jednání omluvili. Žalovaná na předvolání nereagovala, neomluvila se, proto soud jednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], z čehož má soud za prokázané, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka]. Ze Smlouvy o úvěru je zřejmé, že úvěr měl být splacen do [anonymizováno] měsíců. Dodatkem ze dne [datum] byla úroková částka upravena na [částka] a splatnost rozložena na [anonymizováno] měsíčních splátek. Úroková sazba činila 60,51 %. 5. Soud shledal, že smlouva o úvěru ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] neobsahuje ani v nejmenším informace, které by mohl věřitel posuzovat za účelem zjištění schopnosti žalované splácet sjednaný úvěr, když tato povinnost vyplývá z ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Ze samotné žaloby a rovněž ani z předložených listin nevyplývá, že by si právní předchůdce žalobce náležitým způsobem ověřoval úvěryschopnost žalované před uzavřením smluvního vztahu. Tento nedostatek nemohl být odstraněn postupem podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při samotném jednání, neboť žalobce a rovněž jeho právní zástupce se k nařízenému jednání nedostavili. Soud tak má za to, že právní předchůdce žalobce porušil povinnost uloženou mu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a rovněž dodatek, jež má být samostatnou smlouvu ze dne [datum] jsou neplatnými právními ujednáními, včetně ujednání o smluvní pokutě. 7. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení, které musí být prokázáno nejen co do základu, ale rovněž i do jeho výše. 8. K výši bezdůvodného obohacení soud uvádí, že žalovaná sice prokazatelně obdržela dne [datum] částku [částka], což žalobce doložil výpisem z účtu, nicméně žalobce nedoložil a fakticky ani netvrdil výši splátek, které žalovaná skutečně uhradila popř., že neuhradila ničeho, když v návrhu je stručně a vágně uvedeno, že žalovaná splátky úvěru nehradila řádně a včas, což může značit, že žalovaná sice splácela, ne však v plné výši a s prodlením. Případná výše splacení ze strany žalované nemohla být odvozena ani z předložených listinných důkazů, které rovněž neobsahují sebemenší zmínku o tom, kolik žalovaná na úvěr splatila případně, že nezaplatila na svůj závazek ničeho. Není tedy najisto postavena výše bezdůvodného obohacení na straně žalované a rovněž ani tento nedostatek nemohl být vzhledem k neúčasti žalobce a jeho zástupce při jednání odstraněn procesním poučením ve smyslu ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu. 9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. S ohledem na skutečnost, že procesně úspěšné žalované nevznikly v souvislosti s projednáním věci žádné náklady, soud rozhodl tak, že náhrada nákladů soudního řízení nebyla přiznána ani jedné z procesních stran. 10. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.