7 C 249/2023-48 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobce vůči žalované domáhal vydání rozhodnutí, jímž by jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnil žalobce tím, že žalovaná uzavřela s jeho právním předchůdcem, obchodní společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru částky ve výši [částka]. Dluh žalobce vyčíslil na [částka] za neuhrazenou jistinu, kterou uplatnil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, která uhradila na tento závazek pouze [částka]. Dne [datum] uzavřela žalovaná za totožných podmínek s předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru, z níž bylo žalované poskytnuto [částka]. Na tuto pohledávku žalovaná uhradila [částka], proto se žalobce domáhá doplacení částky ve výši [částka]. Pohledávky za žalovanou nabyl žalobce od svého právního předchůdce smlouvou ze dne [datum]. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to postupem v souladu s ust. § 115a o. s. ř.. 4. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Aktivní legitimace žalobce byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem [částka] ve sjednaných splátkách. 7. Z další smlouvy uzavřené dne [datum] má soud za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dluhu z obou úvěrových závazků ve výši [částka] do [datum]. 9. Žalobce, vědom si stávající rozhodovací praxe soudů ve věcech neplatných úvěrových smluv pro rozpor s dobrými mravy, uplatnil nárok toliko ve výši neuhrazené jistiny, na níž má nárok jako na bezdůvodné obohacení, které musí úvěrovaný vrátit, pakliže je hlavní úvěrová shledána absolutně neplatnou. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). 11. Pakliže bylo plnění žalované poskytnuto na základě neplatných smluv o úvěru, je namístě, aby žalovaná vrátila to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnutých částek zůstalo žalovanou nesplaceno celkem [částka]. Žalovaná je proto žalobci povinna vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení v této výši. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku uhradit žalobci ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. spolu ser zákonným úrokem z prodlení, na který žalobci vznikl nárok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Podle ust. § 2 tohoto nařízení platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobce po právu, proto je žalované uložena povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení v celkové výši [částka] (3 úkony po [částka] dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po [částka] + 21 % DPH a [částka] za zaplacený soudní poplatek).