8 C 81/2022-323 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí náhradu škody ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení. Ve svém návrhu žalobkyně uvedla, že dne , datum, v 18:18 hod. došlo na regionální dráze (trať č. , hodnota, ) mezi železniční stanicí , adresa, a železniční stanicí , adresa, k mimořádné události v drážní dopravě ve smyslu § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, kdy při jízdě vlaku Os , adresa, došlo ke srážce tohoto vlaku s hospodářským zvířetem (krávou), které se nacházelo v průjezdném průřezu pojížděné koleje. Příčinou této mimořádné události byla překážka na dopravní cestě dráhy, a to hospodářské zvíře, které se nedovoleně pohybovalo v průjezdném průřezu pojížděné koleje. Majitelem hospodářského zvířete byl žalovaný. Vlak byl ve vlastnictví žalobkyně. Tato mimořádná událost v drážní dopravě byla šetřena Policií ČR. V důsledku mimořádné události došlo k poškození drážního vozidla žalobkyně (poškozen byl zejména brzdový kohout a hadice průběžného potrubí, hadice a trysky písečníků, kryt nádrže ostřikovačů, kout a hadice vodního potrubí, vodní chladič a potrubí, chladič a potrubí převodovky, tažný hák, snímač tlaku turba). Provozování drážní dopravy mezi železniční stanicí , adresa, a železniční stanicí , adresa, bylo přerušeno od 18:18 hod. do 22:20 hod. a musela být proto v souladu s § 36 odst. 1 písm. h) zákona č. 266/1994 Sb. zavedena náhradní autobusová doprava pro vlaky dopravce (žalobkyně) Os , adresa, v úseku mezi železniční stanicí , adresa, a železniční stanicí , adresa, předměstí, Os , adresa, v úseku mezi železniční stanicí , adresa, předměstí a železniční stanicí , adresa, v úseku mezi železniční stanicí , adresa, a železniční stanicí , adresa, předměstí a Os , adresa, v úseku mezi železniční stanicí , adresa, předměstí a železniční stanicí , adresa, . Došlo přitom ke zpoždění čtyř vlaků osobní dopravy žalobkyně o 289 min. a musely být odřeknuty dva vlaky dopravce (žalobkyně), a to Os , adresa, v úseku mezi železniční stanicí , adresa, předměstí a železniční stanicí , adresa, v úseku mezi železniční stanicí , adresa, a železniční stanicí , adresa, předměstí. Žalobkyni tím vznikla škoda v celkové výši , částka, , sestávající ze žalobkyní vynaložených nákladů ve výši , částka, na opravu poškozeného drážního vozidla (z čehož částka , částka, představuje hodnotu materiálu použitého na opravu po odečtení výzisku a částka , částka, představuje mzdové náklady zaměstnanců provádějících opravu), dále z nákladů ve výši , částka, jakožto mzdových vícenákladů strojvedoucího vlaku poškozeného srážkou (práce přesčas), dále z nákladů ve výši , částka, na přepravu poškozeného drážního vozidla z místa vzniku mimořádné události do opravny, dále z nákladů ve výši , částka, na výjezd pohotovostního zaměstnance, který na místě přezkoumával stav poškozeného drážního vozidla a z nákladů ve výši , částka, na šetření mimořádné události. Vlastníkem hospodářského zvířete, které mimořádnou událost způsobilo, byl žalovaný, jenž je proto dle § 2933 občanského zákoníku (dále jen o. z.) povinen nahradit žalobkyni škodu ve výši , částka, , vzniklou v důsledku mimořádné události způsobené tímto hospodářským zvířetem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody dopisem ze dne , datum, , avšak žalovaný dopisem ze dne , datum, odmítl žalobkyni škodu uhradit a na další výzvu žalobkyně k náhradě škody ze dne , datum, již žalovaný nereagoval a do podání žaloby škodu nenahradil.2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedl, že je chovatelem hovězího dobytka, a to na pozemcích, které nejsou v jeho vlastnictví, ale jsou propachtovány jako funkční celek, přičemž se jedná o soubor pozemků v katastrálním území , adresa, , které jsou pro chov obehnány elektrickým ohradníkem. Mezi železniční tratí a těmito pozemky pro chov se dále nachází pozemky parc. č. , Anonymizováno, , které jsou ve vlastnictví státu, s tím, že s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, (dále jen státní pozemek) nakládá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, (dále jen drážní pozemek) nakládá Správa železnic a.s. V noci ze dne , datum, na den , datum, došlo v důsledku silné bouře k pádu stromu nacházejícího se na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3 na elektrický ohradník, čímž byl ohradník přerušen. Žalovaný provádí kontrolu integrity ohradníku, resp. celkovou kontrolu stavu dobytka a pozemků pro chov, každý den. Dne , datum, nicméně odcestoval na služební cestu, a tak se v noci ze dne , datum, na den , datum, nacházel mimo své bydliště. Poslední kontrolu integrity ohradníku tak žalovaný provedl dne , datum, v ranních hodinách. Další kontrolu integrity ohradníku a celkového stavu stáda a pozemků pro chov pak žalovaný provedl dne , datum, v pozdních večerních hodinách po svém příjezdu. Žalovaný tak nemohl ráno dne , datum, provést kontrolu celistvosti ohradníku, avšak ani nepovažoval za nutné se pokusit zajistit osobu, která by tak mohla učinit za něj, neboť si nebyl vědom existence bouře ani pádu stromu na ohradník. Ostatně žádná jiná osoba by stejně nemohla provést kontrolu s takovou pečlivostí jako žalovaný, jelikož nebyla s místními poměry seznámena. V důsledku pádu stromu stojícího na státním pozemku vznikla možnost průchodu z pozemků pro chov na drážní pozemek, na němž rostly ovocné stromy. Dva kusy hovězího dobytka opustily prostor výběhu (pozemky pro chov) a vylákány ovocnými stromy vnikly na drážní pozemek, tedy do prostoru dráhy. Následně došlo ke kolizi jednoho kusu hovězího dobytka s vlakem. Dobytek byl srážkou usmrcen, žalobkyni vznikla škoda. Žalovaný poskytl veškerou součinnost všem zasahujícím orgánům i žalobkyni, když o incidentu byl telefonicky informován krátce před svým návratem ze služební cesty a věc oznámil pojišťovně, u níž je jako podnikatel pojištěn z titulu odpovědnosti za škodu. Pojišťovna na základě svého šetření plnit odmítla, protože se, totožně se žalovaným, domnívá, že žalovaný za škodu odpovídat nemůže. Žalovaný žalobkyni opakovaně upozornil na to, že ve smyslu § 2934 o. z. platí, že slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. , adresa, dobytek bezpochyby náleží mezi tato privilegovaná zvířata, je-li chován na mléko či maso, a to bez ohledu na to, zda pro podnikatelské účely či pro osobní potřebu, jelikož jde o domestikovaná zvířata, která inklinují k člověku, podléhají jeho vlivu, člověk je využívá pro své účely a skrze výchovu a zvyk na člověka podléhají jeho dozoru a převážnému vlivu. Dozorem se rozumí taková péče, která zabrání tomu, aby mohlo zvíře způsobit újmu. Potřebná pečlivost se určuje podle míry pečlivosti, která se vyžaduje od průměrně obezřetného a rozvážného vlastníka, pokud by se ocitl v obdobné situaci. V daném případě je dle žalovaného zřejmé, že přiměřenou a potřebnou pečlivostí bylo instalování elektrického ohradníku a jeho kontrola. Po žalovaném nebylo možné požadovat cokoliv dalšího, protože při rozloze pozemků pro chov nelze stádo monitorovat např. kamerovým systémem, péči nelze svěřit třetí osobě (ostatně by to žalovaného ani nevyviňovalo) a stádo nemůže být pod neustálým dohledem fyzické osoby, neboť by se chov dobytka stal ekonomicky neudržitelným. Po žalovaném bylo možné požadovat pouze to, aby nainstaloval elektrický ohradník a tento dle možností kontroloval. Po vlastníku dobytka nemůže být požadováno, aby se ad absurdum nikdy nevzdaloval od stáda na více než 100 metrů, aby byl v případě bouře schopen kontrolovat, zda nedošlo k pádu stromu. Takový požadavek nemůže být interpretován jako přiměřený. I kdyby žalovaný nad rámec potřebné pečlivosti instaloval např. kamerový systém, tento by nemohl monitorovat sousední pozemek, který je veřejně přístupným (tedy veřejným prostorem), tudíž by o pádu stromu na státním pozemku neměl tušení. Škoda by stejně vznikla. Dle žalovaného je tedy zřejmé, že v daném případě byl exkulpační důvod zcela naplněn a žalovaný není za škodu nijak odpovědným.3. Vedlejší účastník na straně žalovaného, u něhož je žalovaný pojištěn pro případ vzniku odpovědnosti za škodu, ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení rovněž dovodil, že liberační důvod, formulovaný ustanovením § 2934 o. z., byl v tomto případě bezpochyby naplněn, když v této souvislosti zdůraznil, že při chovu hovězího dobytka je z hlediska tzv. welfare zvířat nepochybně nejpřirozenější a nejvhodnější jejich volný pohyb na pastevních pozemcích, přičemž zajištění těchto pozemků proti útěku hovězího dobytka je v našich podmínkách zcela běžně provád