9 C 21/2023-34 — Okresní soud v Klatovech

Žalobním návrhem, který došel zdejšímu soudu dne [datum], se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Dle dohody o splátkách dluhu žalovaného, měl tento dlužník hradit dluh ve výši [částka] žalobci ve splátkách po [částka] měsíčně od [měsíc] [rok], přičemž součástí této dohody bylo i uznání dluhu žalovaného co do důvodu i výše. Žalovaný však svůj závazek nesplnil, ani po předžalobní upomínce ze dne [datum], která se žalobci vrátila dne [datum] jako nedoručená. Zákonný úrok z prodlení požadoval žalobce od [datum] do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno [částka]. Ve věci byl vydán platební rozkaz dne [datum] a protože se nepodařilo jej doručit do vlastních rukou žalovaného, byl zrušen usnesením ze dne [datum]. Soud jednal a rozhodl dne [datum], když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem [datum]. Soudem bylo doručováno jak poštou, tak i prostřednictvím soudního vykonavatele. Doručeno bylo fikcí z evidenční adresy [adresa žalovaného]. Na této adrese se zřejmě i žalovaný v bytě [číslo] zdržuje. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí bez přítomnosti účastníků, vycházel ze žalobních tvrzení žalobce a jeho důkazů, postupoval tak v souladu s ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. K tvrzené uzavřené Smlouvě o zápůjčce žalobce doložil Uznání dluhu a dohodu o splátkách ze dne [datum], upomínky ze dne [datum], [datum]. Z těchto listin má soud za dokladováno, že žalovanému žalobce postupně půjčoval menší obnosy peněz, z čehož postupně vznikl dluh v uvedené výši, k [datum]. Žalovaný se zavázal jej splácet po [částka] měsíčně od [měsíc] [rok] k rukám žalobce. Pokud by žalovaný dluh nedodržel, pak splátkový kalendář pozbývá platnosti a celý dluh se stává splatným najednou, ke dni, kdy prodlení dlužníka nastalo. Z provedeného důkazního řízení soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena platná ústní Smlouva o zápůjčce ve smyslu citovaného ust. § 2390 o. z. Podstatnými náležitostmi této smlouvy je přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem (žalobcem) vydlužiteli (žalovanému) tak, aby je užil dle své libosti. Přenechání zde finančních prostředků nemusí být fyzické, ale k platnosti tohoto odevzdání postačí to, že se finanční prostředky dostanou do dispoziční sféry žalovaného, jak žalobce tvrdil a vyplývá tak i z uznání dluhu ze dne [datum], což znamená, že k tomuto dni dluh v uvedené výši trval (§ 2053 o. z.). Další podstatnou náležitostí je povinnost vydlužitele vrátit takto zapůjčené finance žalobci (věc stejného druhu). Žalobce dokládal úmluvu mezi účastníky splátkovou dohodou, ale ke dni vydání tohoto rozhodnutí se splacení nestalo a nestalo se tak ani v době, kdy byl žalovaný vyzván k vrácení zapůjčené částky právním zástupcem žalobce dopisem ze dne [datum], [datum]. Vycházíme-li z toho, že žalovaný měl plnit dle splátkového kalendáře a v případě jeho neplnění nastává splatnost zbývajícího dluhu najednou, pak požadavek žalobce na zákonný úrok z prodlení od [datum] je oprávněn. Žalovaný si mohl soudní obsílku převzít, na výzvy soudního vykonavatele nereagoval, zřejmě je srozuměn s tím, že případný soud rozhodne i bez jeho účasti. Je tedy důvod uzavřít, že dluh nebyl žalovaným řádně a včas splacen. Soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Pokud se týče tohoto příslušenství k žalované částce, úroky z prodlení byly žalobci přiznány dle § 1970 o. z., ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. od [datum]. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nař. vlády č. 351/2013. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 7 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a výzvu k plnění), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka], tj. za 3 úkony [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce, rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.