9 C 262/2023-59 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které jí byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši [částka], a to dne [datum]. Žalovaná se touto smlouvou zavázala zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroku sjednaného ve výši úrokové sazby 66,78% ročně ve 48 měsíčních splátkách po [částka], počínaje měsícem [měsíc] [rok] dle splátkového kalendáře. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku. Schopnost žalované splácet úvěr byla rovněž prověřena dle dokladů o příjmech, z databází a prohlášení dlužníka. Zde bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění uhradila žalovaná 5 x [částka] a [částka]. V důsledku prodlení žalované se splátkami došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6. 3 smlouvy, neboť pokud se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65ti dnů, dochází bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (což se stalo u splátky [číslo] splatné dne [datum]). K datu [datum] tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Součástí nové jistiny se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, přičemž tuto novou jistinu ve výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny má žalobce právo na úroky z prodlení v zákonné výši do zaplacení. Dle bodu 6.5 Smlouvy, jestliže žalovaná nezaplatí v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což je v daném případě ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce požaduje smluvní pokutu v sazbě 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od [datum], a to k datu vyhotovení žaloby, což je smluvní pokuta ve výši [částka]. Sjednané úroky z úvěru jsou ve výši 66,78% ročně a uplatňují se od [datum] z částky [částka] do [datum] ve výši [částka], úrok pak ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok od [datum] dosáhne částky [částka] Náklady řízení byly účtovány ve výši [částka] + soudní poplatek [částka]. 2. Soud jednal dne [datum] bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno osobně dnem [datum]. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle §101 odst. 2, 3 o. s. ř. a rozhodl bez přítomnosti účastníků. 3. Žalobce soudu předložil Předsmluvní formulář, Informaci pro klienty, Hodnocení klienta s doklady o výši příjmu – důchodu, kopie občanského průkazu žalované, Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru, podepsané žalovanou formou kódu dne [datum] a schválenou žalobcem. Z části A) Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí [částka] a celková částka, kterou by měl žalovaný splatit je [částka]. Doba trvání je 48 měsíců. Tuto částku se zavázala žalovaná splácet včetně zápůjční úrokové sazby 66,78% ročně ve 48 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem [měsíc] [rok] dle splátkového kalendáře, který byl doložen. Dále bylo předloženo Oznámení o schválení bezúčelového úvěru, splátkový kalendář, Informace o pojištění s doklady, karta klienta, výzva k zaplacení ze dne [datum], [datum], oznámení o zesplatnění ze dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum]. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaná uzavírala smlouvu jako spotřebitelka dle § 2395 a násl. o. z. To, že obdržela od žalobce částku [částka] je nesporné, stejně tak jako její úhrada na předmětný úvěr ve výši [částka]. 4. Žalobce svým podáním ze dne [datum] svůj žalobní návrh omezil tak, že požaduje po žalované nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení, tzn. pouze rozdíl mezi obdrženou částkou a částkou uhrazenou žalovanou, což je ([částka] [anonymizováno] – [částka] [anonymizováno]) částka [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení. 5. Nárok byl žalobcem nově správně označen jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované, která včas půjčené částky věřiteli nevrátila, bez ohledu na smluvní ujednání, které soud považuje za neplatné ve smyslu § 580 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k úpravě žalobního petitu s novou právní kvalifikací žalobcem, se soud proto tímto neplatným právním jednáním nezabývá. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné Smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaná prokazatelně obdržela částku [částka] a po zaplacení částky [částka] zbývá ke vrácení bezdůvodného obohacení [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná výši dluhu nerozporovala, bylo žalobě v této části vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byl žalobcem žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, což je den následující po obdržení předvolání a žaloby [datum] a nikoliv od data, požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu (o vydání bezdůvodného obohacení v nově požadované výši nebyla dosud žalobcem požádána). Soud proto uložil žalované dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 15% ročně. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, pokud se týče úroků z prodlení, které požadoval žalobce od [datum] do zaplacení, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta. 6. Podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobce může vzít z řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud ve věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 7. Soud zastavil částečně řízení k návrhu žalobce ohledně částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení, co do částky [částka], co do úroku ve výši 66,78% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka] ve smyslu citovaného zákonného ustanovení, když dispoziční právo se žalobou má žalobce a souhlasu žalované s tímto úkonem nebylo zapotřebí (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). 8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. 9. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady žalovaný (jiný účastník řízení). 10. Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení vyplývá z práva procesního, soud především posuzova