9 C 265/2023-42 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum]. Dle této smlouvy byla žalované na její žádost vyplacena částka ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná souhlasila se smluvní dokumentací, s inkasem, což je dokladováno potvrzením o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, při měsíčním splácení celkem [částka]. Splátkový kalendář však žalovaná nedodržela, dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná, ač upomínána, dluh neuhradila. Proto přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru ze dne [datum] a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru (čl. V. 5.5 Smlouvy). Žalobce se pokusil vyřešit tuto věc smírně, proto došlo k Uznání dluhu a k uzavření dohody o splátkovém kalendáři dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou ze dne [datum]. Žalobce touto žalobou požaduje pouze část celkově uznaného dluhu, když částka [částka] představuje zesplatněnou zbývající neuhrazenou jistinu ze Smlouvy o úvěru. Na nákladech řízení bylo požadováno [částka]. 2. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno dne [datum]. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. a jednal bez přítomnosti účastníků. 3. Žalobce soudu předložil soudu následující důkazy: Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně příloh – Detail pohybu – okamžitá příchozí platba ve výši [částka], kde projevila žalovaná i souhlas s návrhem, zaúčtování je ze dne [datum], Detail pohybu o okamžité platbě [částka] ze dne [datum] – úvěr žalované, Potvrzení o vyplacení úvěru s platební instrukcí – celková výše splátky je [částka] od [datum] měsíčně do [datum], když částka [částka] byla započtena na náklady poskytovatele. Upomínka [číslo] je datována dnem [datum], [číslo] je ze dne [datum]. Dále byl předložen dopis ze dne [datum] adresovaný žalované ohledně zesplatnění úvěru ve výši [částka] s výzvou k úhradě do [datum], který je zároveň označen jako možnosti alternativního řešení. Předžalobní upomínka je datována dnem [datum]. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaná zavázala uhradit žalobci celý dluh ve výši [částka] do [datum]. Jako dlužník také uznala jednotlivé dlužné částky, mj. i zbývající část jistiny [částka]. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou Smlouva o spotřebitelském úvěru dle § [číslo] a násl., § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka], přičemž částku [částka] si ponechal předchůdce žalobce jako„ náklady poskytovatele“. Celkově se žalovaná zavázala k úhradě půjčené částky [částka] v četnosti 72 splátek po [částka], tj. k úhradě ve prospěch žalobce částky [částka] (včetně doplňkových služeb). 4. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předmětnou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, tzv. distančním způsobem, stvrzená verifikační platbou žalované. Smlouvu soud posuzoval dle § 1810 a násl. o. z., týkající se závazků ze smluv uzavřených se spotřebitelem i podle z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla napsána žalobcem předem, byla zaslána žalované k odsouhlasení, bez možnosti korekce, žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Jak sám žalobce uvádí, tzv. doplňkové služby inkasní i tzv. PODPORA, jsou součástí Smlouvy o úvěru a jsou proto hodnoceny jako jeden celek. Z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce dokládal dotazníkem posouzení bonity žadatele ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr. Předchůdce žalobce si měl schopnosti žalované úvěr splácet dostatečně ověřit a postupovat tak dle § 84 či dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. I podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 4129/18 by měly soudy vést poskytovatele úvěrů k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Reálné splácení dluhu považuje Ústavní soud za výchozí zásadu a obecný požadavek, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se nedotýkají jen dlužníka, ale má to i veřejnoprávní souvislosti. Podle Nejvyššího správního soudu (1 As 30/2015-39), pokud poskytovatel spoléhá pouze na údaje o schopnosti splácet poskytnuté žadatelem a sám tyto údaje neprověří, nepočíná si tedy s odbornou péčí, dopouští se správního deliktu, za který mu může Česká obchodní inspekce uložit i pokutu. Tato skutečnost sama o sobě způsobuje neplatnost uzavřené Smlouvy o úvěru. Nicméně k dalším ujednáním ve smlouvě soud uvádí: 5. Pokud se týče samotné Smlouvy o úvěru, uzavřené dne [datum], úvěr byl sjednán na určitou dobu v délce 72 měsíců a byl by tedy splatný k [datum]. Výše základní splátky byla sjednána na [částka] měsíčně. Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaná uhradí žalobci účelně vynaložené náklady úvěru ve výši [částka] – což je žalobcem odečteno z poskytnutého úvěru. Tato částka představuje náklady na zaslání smlouvy ve výši [částka], náklady na lustrum v registrech celkem ve výši [částka] a ostatní náklady administrativy ve výši [částka]. Pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky byly ve Smlouvě upraveny finanční nároky v čl. 5 Smlouvy, a to smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ve které je žalovaná v prodlení, náklad na upomínku [číslo] ve výši [částka], [číslo] ve výši [částka] (5.4). Pokud se týče tzv. doplňkových služeb – o inkasní službě a o službě [anonymizováno], obě byly uzavřeny dohodou stran. Soud je přesvědčen, že Smlouva byla takto již žalované předložena, se všemi přílohami, včetně služeb doplňkových, že o ně fakticky nežádala. Tyto„ služby“ jsou koncipovány tak, aby byly jakoby pro dlužníka výhodné. Nicméně pokud se ve Smlouvě o