9 C 278/2022-54 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně podala soudu dne [datum] žalobu o určení vlastnického práva s tím, že na pozemcích ve zjednodušené evidenci PK [číslo] a PK [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], vedených [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] je v katastru nemovitostí zapsáno duplicitní vlastnictví svědčící jak pro žalobkyni, tak i pro žalovaného. 2. [jméno] [příjmení] nabídla [anonymizována dvě slova] m. j. i pozemky PK [číslo] a PK [číslo], jako dar dne [datum], přičemž požadovala jejich užívání ve prospěch [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], místní organizace v [obec] - žalovaného, za účelem zřízení rybníka. Tehdy [anonymizována dvě slova] tuto nabídku přijal ve smyslu § 31 a § 32 vyhlášky č. 104/1966 Sb. dne [datum]. V souladu s přáním [jméno] [příjmení] uzavřel Okresní národní výbor v [obec], finanční odbor, dne [datum] se žalovaným hospodářskou smlouvu o odevzdání národního majetku do trvalého užívání, podle § 10 vyhlášky č. 104/1966 Sb., jejímž předmětem bylo trvalé bezplatné užívání žalovaným za účelem vybudování rybníka – vodní nádrže. Rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], dotčený ústřední orgán státní správy ve smyslu § 17 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), rozhodl, že na pozemkové parcely, zapsané ve zjednodušené evidenci původního pozemkového katastru p. č. PK [číslo] a p. č. PK [číslo] v k. ú. [obec] se vztahuje zákon o půdě. V souladu s ustanovením § 17 zákona o půdě požádal dne [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], územní pracoviště [obec], příslušný katastrální úřad o provedení zápisu záznamem práva„ správa nemovitostí ve vlastnictví státu“ k pozemkům PK [číslo] a PK [číslo] v k. ú. [obec], [list vlastnictví]. Po účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. se [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] stal příslušným hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě [anonymizována dvě slova] [země]. Žalobkyně tvrdí, že vlastnické právo svědčí jí a nikoliv žalovanému. [příjmení] [jméno] [příjmení] darovala pozemky státu v roce [rok], který je obratem nabídnul [anonymizováno] k trvalému užívání. Následně se v roce [rok] realizovala akce znovuzřízení rybníka [anonymizováno] v [obec]. [jméno] [příjmení] tak nebyla oprávněna převést v roce [rok] pozemky na manžele [příjmení]. Předmětné pozemky se staly součástí výše uvedeného dědického řízení pravděpodobně omylem. V případě dědictví po [jméno] [příjmení] se jedná o skutkovou situaci, která nepodléhá ochraně § 486, neboť ke dni smrti nebyl vlastníkem předmětného pozemku. V případě vznesení námitky vydržení vlastnického práva žalobkyně odmítla. Dle názoru žalobkyně nemohla u žalovaného vzniknout dobrá víra, o tom, že mu pozemky náleží. Při uzavření kupní smlouvy s [jméno] [příjmení] dne [datum] již byly pozemky evidovány s duplicitou vlastnického práva ve prospěch státu. O vlastnictví státu se žalovaný dozvěděl nejpozději v roce [rok], kdy poskytl součinnost v rámci řízení vedeném [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pod sp. zn. [číslo] ve formě doplnění podkladů a účasti na jednání dne [datum] (pozn.: předseda [anonymizováno] – [jméno] [příjmení]). Vedení žalovaného si tak muselo být při podpisu kupní smlouvy vědomo, že paní [jméno] [příjmení] není skutečnou vlastnicí pozemků PK [číslo] a PK [číslo]. Kromě výše uvedeného měl žalovaný rovněž historickou znalost vývoje vlastnictví předmětných pozemků, když je to právě on, kdo zde rybník zbudoval s vědomím, že jsou mu pozemky svěřeny k trvalému užívání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], finanční odbor, oddělení správy a ochrany národního majetku, a že pozemky byly státu darovány paní [jméno] [příjmení] za tímto účelem. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Namítal, že pozemky nabyl v dobré víře od [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum], kterou pouze uvedl faktický stav se stavem právním. [jméno] [příjmení] učinila sice dne [datum] nabídku daru předmětných pozemků čs. státu, ale tuto nabídku podepsala pouze ona, nikoliv další osoba uvedená v záhlaví této listiny. Je pak otázkou, jaký díl byl čs. státu darován. Dále by měl soud při rozhodování vycházet z toho, že [jméno] [příjmení] neučinila nabídku daru dobrovolně, protože požadovala, aby pozemky užíval žalovaný, za účelem zřízení rybníka. Její skutečnou vůlí bylo, aby se pozemky dostaly do dispozice žalovaného. Pokud by se jednalo o dobrovolné darování, zcela jistě by tak [jméno]. [příjmení] učinila přímo, což tehdy v době nesvobody však nebylo možné. Komunistický režim neměl zájem na majetkové samosprávě spolků, naopak probíhala jejich likvidace a přeměna. Žalovaný je přesvědčen, že na darování pozemků čs. státu nelze pohlížet jako na platný právní úkon, ale jako na akt vynucený komunistickou mocí v době nesvobody. I Ústavní soud uvedl ve sp. zn. I ÚS 167/03 ze dne 14. 7. 2005, že tehdejší právní úprava byla zjevně zaměřena proti soukromým vlastníkům a instituci soukromého vlastnictví vůbec. 4. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 5. Z výpisu [list vlastnictví] vyplývá, že jak žalobkyně, tak i žalovaný jsou zapsáni jako vlastníci pozemků [parcelní číslo] o výměře [výměra] a [parcelní číslo] o výměře [výměra]. Pro ČR dle Nabídky daru ze dne [datum] a pro žalovaného dle smlouvy kupní ze dne [datum] ke dni [datum]. Tato duplicita zápisu vlastnického práva je oprávněným důvodem pro podání této určovací žaloby, neboť umožňuje ochranu právních zájmů, aby bylo vlastnické právo najisto postaveno a byla tato nepřípustná duplicita odstraněna. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je tedy opodstatněný, neboť odstranění tohoto stavu lze touto žalobou dosáhnout. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z uzavřené smlouvy kupní ze dne [datum] vyplývá, že jejím předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům [parcelní číslo] a [parcelní číslo] mezi [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] a žalovaným. Nemovitosti byly žalovanému prodány za [částka]. Prodávající nabyla předmětné pozemky na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [jméno] [příjmení], která byla vlastnice podílu ve výši [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], vlastníkem podílu ve výši [anonymizováno] (viz NZ [číslo] – registrováno pod R [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]). [příjmení] [jméno] [příjmení] zdědil svůj podíl dle řízení o projednání dědictví vedeném Státním notářstvím v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] po zemřelém [jméno] [příjmení], dle rozhodnutí ze dne [datum] a zbývající podíl byl ve vlastnictví [jméno] [příjmení] z důvodu vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Předtím manželé [příjmení] uzavřeli s [jméno] [příjmení] smlouvu postupní dne [datum] formou notářského zápisu sp. zn. [spisová značka] (smlouva registrována pod č. R [spisová značka]), kterou jim byly postoupeny i pozemky PK [číslo] a PK [číslo]. Z usnesení Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým byla řešena pozůstalost po zemřelém [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], soud zjistil, že byla schválena dohoda o rozdělení dědictví, jež uzavřeli dědicové, tak, že se může [jméno] [příjmení] vložit vlastnické právo„ ve vložce [číslo] [obec] na polovinu domu [adresa] s pozemky“, bez jejich konkretizace. [jméno] [příjmení] nabídla tehdy [anonymizována dvě slova] m. j. i pozemky PK [číslo] a PK [číslo], jako dar dne [datum], přičemž zde uvádí, že pozemky darují spolu s [jméno] [příjmení] za podmínky, že budou odevzdány do trvalého užívání žalovanému pro účel zřízení rybníka. [anonymizována dvě slova] tuto nabídku přijal ve smyslu § 31 a § 32 vyhlášky č. 104/1966 Sb. dne [datum]. Následně [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], finanční odbor, oddělení správy a ochrany národního majetku dne [datum] uzavřel se žalovaným [příjmení] smlouvu o odevzdání národního majetku do trvalého užívání podle § 10 vyhlášky č. 104/1966 Sb., jejímž předmětem bylo trvalé bezplatné užívání pozemků žalovaným za účelem vybudování rybníka – vodní nádrže. Dne [datum] odňal [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], odbor vodního, lesního hospodářství a zemědělství rozhodnutím sp. zn. Zem [číslo] a Zem. [číslo] trvale zemědělskou půdu zemědělské výrobě ke dni [datum], podle § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 53/1966 Sb., pro účely zřízení a obnovu rybochovného rybníka žalovaným, mj. na pozemcích PK [číslo] a část PK [číslo] (nově sloučených do pozemku parc. č. EN [číslo], zbývající část PK [číslo] nově část EN [číslo]). Dále tento orgán státní správy přezkoumal ve smyslu § 22 zákona č. 11/1955 Sb., ve znění zákona č. 12/1959 Sb., a § 29 vládního nařízení č. 14/195