9 C 282/2023-47 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávkách elektřiny na odběrné místo [ulice a číslo], [okres]. Za fakturační období od [datum] do [datum] dluží žalovaný částku [částka]. Jedná se o konečné vyúčtování splatné dne [datum], při ceně [částka] po odečtení zálohy [částka]. Dále žalobce požadoval za navazující období od [datum] do [datum] částku ve výši [částka] jako vyúčtování za sdružené dodávky elektřiny. Z obou těchto částek požadoval žalobce zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dluh neuhradil, proto žalobce na žalobě trval a požadoval na nákladech řízení částku [částka]. Svoji aktivní legitimaci žalobce prokázal jednak Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou s [právnická osoba] a oznámením o postoupení pohledávky, adresované žalovanému do odběrného místa, které je datováno dnem [datum] s podacím archem. Kupní cena byla uhrazena dle Potvrzení ze dne [datum]. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaná je státním příslušníkem [země]) vyplývá z Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres [okres]. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je právo české, tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti žalobce, když žalobce byl k jednání omluven a za žalovaného se dostavil opatrovník. Opatrovník žalovaného ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, předložené doklady žalobcem nebyly rozporovány. Vzhledem k tomu, že měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. Žalobce soudu předložil Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], uzavřenou se žalovaným na dobu určitou na 36 měsíců ode dne zahájení dodávky s možností jejího prodloužení do odběrného místa [okres], [ulice a číslo]. Dále soud z předložené faktury za sdružené služby dodávky elektřiny zjistil, že je splatná [datum] a zní na částku [částka]. Z detailního rozpisu vyúčtování k faktuře soud zjistil, že se jedná o dluh za období od [datum] do [datum] z adresy shora uvedeného odběrného místa. Další předložená faktura dokládající dluh žalovaného z téhož odběrného místa je za období od [datum] do [datum] a zní na částku [částka]. Žalovaný byl upomínán o úhradu dluhu dopisy ze dne [datum], [datum], předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalobce dále předložil Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od [datum], Ceník smluvních pokut platný od [datum]. Ze shora citovaných důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný dluží žalobci za odběr elektřiny v uvedeném rozhodném období v součtu částku celkem [částka]. Soud neměl k dispozici žádné důkazy svědčící o zaplacení dlužné částky, proto uložil žalovanému celkový dluh žalobci uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vše zaplatí žalovaný s úrokem z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když úrok z prodlení zaplatí žalovaná žalobci vždy ode dne následujícího od splatnosti každé dlužné faktury. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony, tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH je [částka] Náklady právního zastoupení činí celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve shodné lhůtě jako shora. Soud uložil neúspěšnému žalovanému doplatit soudní poplatek ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem a protože činí [částka], pak soud uložil rozdíl žalovanému doplatit ve výši [částka], ve lhůtě shodné jako shora.