Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1724 · Občanské právo
Stručně: OZ § 1724 říká, že smlouvou strany vyjadřují svou vůli vytvořit mezi sebou závazek a řídit se jejím obsahem, přičemž pravidla pro smlouvy se přiměřeně použijí i na jednostranné projevy vůle směřující k jiným osobám, pokud to není vyloučeno povahou projevu nebo zákonem.
§ 1724 Obecná ustanovení
(1) Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
(2) Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.
OZ § 1724 říká, že smlouvou strany vyjadřují svou vůli vytvořit mezi sebou závazek a řídit se jejím obsahem, přičemž pravidla pro smlouvy se přiměřeně použijí i na jednostranné projevy vůle směřující k jiným osobám, pokud to není vyloučeno povahou projevu nebo zákonem.
Co to znamená v praxi
Smlouva je základním nástrojem, kterým si dvě nebo více stran dobrovolně vytvářejí právně závazné povinnosti a práva.
Obsah smlouvy je pro strany závazný a musí se jím řídit.
Pravidla, která platí pro smlouvy, se mohou uplatnit i na situace, kdy jedna osoba něco sděluje jiným osobám s úmyslem vyvolat právní účinky (např. veřejný příslib), pokud to není v rozporu s povahou takového sdělení nebo zákonem.
Smlouva je projevem svobodné vůle stran, které se rozhodly vstoupit do právního vztahu.
Na co si dát pozor
Je důležité si uvědomit, že jakmile je smlouva uzavřena, její obsah je pro strany závazný.
Při jednostranných projevech vůle je třeba zvážit, zda se na ně přiměřeně použijí ustanovení o smlouvách, a to s ohledem na povahu projevu a případné zákonné výjimky.