9 C 346/2022-117 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum]. Dle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná souhlasila s veškerou smluvní dokumentací, s inkasem, což je dokládáno potvrzením o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, přičemž celková částka ke splatnosti byla dohodnuta na [částka], z níž je [částka] jistina a zbytek sjednané úroky. Splátka byla sjednána ve výši [částka] měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 23% ročně a RPSN činí 38,71% ročně. Smluvní strany si zároveň sjednaly doplňkové služby, které byly žalované poskytnuty, a to doplňková služba„ [anonymizováno]“, která je upravena v samostatné Smlouvě, která je součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tento doplněk umožňuje odklad splácení úvěru či jeho přerušení. Splátkový kalendář však žalovaná nedodržela, dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne [datum] ve výši [částka]. Tato splátka zahrnuje poplatek za splátku úvěru a splátku za výkon služby [anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně, která je splatná společně s úvěrovou splátkou. Prvá upomínka byla žalované zaslána dne [datum] a zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě částky [částka] za tuto zaslanou upomínku, druhá byla zaslána dne [datum], kde byla žalovaná vyzvána k zaplacení dosavadní sankce a byla vyzvána k úhradě částky [částka] jako dohodnutou sankci za tuto druhou upomínku (čl. V 5.4.). Navíc byla žalovaná upozorněna na zesplatnění celého úvěru, když nevyrovná své závazky. Protože se tak nestalo, přistoupil žalobce k zesplatnění jistiny dne [datum] a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru (čl. V. 5.5 Smlouvy). Tento nárok byl vyčíslen na částku [částka]. Žalobce v této sumě zohlednil to, že žalovaná uhradila 1 splátku ve výši [částka]. Tato položka sestává ze zbylé části jistiny [částka], zbývající části úroků [částka], zbývající části doplňkové služby [anonymizováno] za odklad [částka], nemoc [částka] a práce [částka] (vzhledem k tomu, že byl úvěr zesplatněn, došlo k zesplatnění i zbývající částky této doplňkové služby), dále sestává z nákladů na upomínkování [částka] (jedná se o upomínky 300 + [částka], které považuje žalobce za tzv. účelně vynaložené náklady, které vznikly poskytovateli v souvislosti s prodlením spotřebitele), smluvní úroky za prodlení úvěru ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] (tato částka představuje zákonný nárok žalobce v podobě poloviny nesplacené jistiny poskytnutého úvěru dle § 122 odst. 3 z. č. 257/2016 Sb.). Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15% ročně, přičemž tato částka zahrnuje zbylou část jistiny [částka], náklady na upomínky [částka] a smluvní pokutu [částka]. Zesplatňovací dopis byl žalované odeslán dne [datum] s výzvou k úhradě dlužné částky do [datum]. Od [datum] je tedy žalovaná v prodlení. Smluvní úrok z prodlení je požadován ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zahrnuje dlužnou částku ve výši [částka] (dohodnutou škodu) jako zbylou částku z doplňkové služby [anonymizováno] dle čl. II. 2. 11 Smlouvy o inkasní službě, a čl. II. [číslo] a 13 Smlouvy o zřízení doplňkové služby [anonymizováno]. Na nákladech řízení bylo účtováno [částka]. 2. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno fikcí dnem [datum]. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2,3 o. s. ř. a jednal bez přítomnosti účastníků. 3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] včetně příloh – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, Smlouvu o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], Žádost o doplňkové služby [anonymizováno], Předsmluvní informace, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Tabulky umoření, Potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem, kopie občanského průkazu žalované. Úvěr měl být vyplacen ve splátkách [částka], [částka] s částka [částka] bude započtena na náklady spotřebitele. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná má u tohoto ústavu nastaven na svém účtu souhlas s inkasem ve prospěch účtu žalobce s limitem [částka]. To, že platby byly věřitelem poukázány na účet žalované, bylo doloženo„ Detaily pohybu“. Upomínka [číslo] je datována dnem [datum], je adresována žalované, zároveň s výzvou k úhradě částky [částka] + [částka]. Upomínka [číslo] je datována dnem [datum] a týká se částky [částka], [částka] a [částka]. Dále byl předložen dopis ze dne [datum] adresovaný žalované ohledně zesplatnění úvěru ve výši [částka] s výzvou k úhradě do [datum], který je zároveň označen jako předžalobní upomínka. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou Smlouva o spotřebitelském úvěru dle § [číslo] a násl., § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka], přičemž částku [částka] si ponechal žalobce jako„ náklady poskytovatele“. Celkově se žalovaná zavázala k úhradě půjčené částky [částka] v četnosti 72 splátek po [částka], tj. k úhradě ve prospěch žalobce částky [částka] (včetně doplňkových služeb). 4. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předmětnou Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, tzv. distančním způsobem, stvrzená verifikační platbou žalované. Smlouvu soud posuzoval dle § 1810 a násl. o. z., týkající se závazků ze smluv uzavřených se spotřebitelem i podle z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla napsána žalobcem předem, byla zaslána žalované e-mailem. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Jak sám žalobce uvádí, tzv. doplňkové služby tzv. [anonymizováno], jsou součástí Smlouvy o úvěru a jsou proto hodnoceny jako jeden celek. Z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaná, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhorše