9 C 65/2023-35 — Okresní soud v Klatovech

Žalobním návrhem, který došel zdejšímu soudu dne [datum], se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Dle ústní smlouvy o zápůjčce žalobce žalovanému zapůjčil shora uvedenou částku, a to tak, že byla zaslána žalovanému na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Zápůjčka měla být splacena do konce [měsíc] [rok]. Protože se tak nestalo, byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobce k zaplacení do 7 dnů od doručení výzvy. Za den doručení, i když nebyla výzva vyzvednuta a převzata žalovaným, žalobce považuje den [datum]. V prodlení je tedy žalovaný od [datum]. Na nákladech řízení je účtováno [částka]. Ve věci byl vydán el. platební rozkaz dne [datum] a protože se nepodařilo jej doručit do vlastních rukou žalovaného, byl zrušen usnesením ze dne [datum]. Soud jednal a rozhodl dne [datum], když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno dnem [datum]. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí bez přítomnosti účastníků, vycházel ze žalobních tvrzení žalobce a jeho důkazů, postupoval tak v souladu s ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. K tvrzené uzavřené Smlouvy o zápůjčce žalobce doložil Oznámení o provedení příkazu k úhradě [právnická osoba], kterým bylo potvrzeno, že částka [částka] byla odepsána dne [datum] z účtu znějícího na majitele – žalobce, č. účtu [bankovní účet] a poukázána na účet č. [bankovní účet]. Ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ Půjčka dle dohody“. Žalobce dále doložil, že žalovaný při nástupu do zaměstnání nahlásil jako číslo svého účtu [bankovní účet] (viz potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]). Výzva k úhradě dluhu je datována dnem [datum] se lhůtou do 7 dnů po doručení předmětné upomínky. Dle dodejky se zásilka vrací zpět právní zástupkyni žalobce dne [datum] jako nevyzvednutá z adresy [adresa]. Z provedeného důkazního řízení soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena platná ústní Smlouva o zápůjčce ve smyslu citovaného ust. § 2390 o. z. Podstatnými náležitostmi této smlouvy je přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem (žalobcem) vydlužiteli (žalovanému) tak, aby je užil dle své libosti. Přenechání zde finančních prostředků nemusí být fyzické, ale k platnosti tohoto odevzdání postačí to, že se finanční prostředky dostanou do dispoziční sféry žalovaného, což se stalo převodem na účet vydlužitele (žalobce prokázal). Další podstatnou náležitostí je povinnost vydlužitele vrátit takto zapůjčené finance žalobci (věc stejného druhu). Žalobce tvrdil, že se tak mělo stát dokonce [měsíc] [rok]. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí se tak zřejmě nestalo a nestalo se tak ani v době, kdy byl žalovaný vyzván k vrácení zapůjčené částky právní zástupkyní žalobce dopisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobce tak postupoval dle § 1958 odst. 2 o. z. a požadoval plnění ve lhůtě zde stanovené. Vycházíme-li z toho, že žalovaný měl výzvu doručenu doporučenou poštou dne [datum], pak měl plnit do [datum]. Jiná splatnost nebyla prokázána. Nelze pominout, že žalovaný o termínu nařízeného soudního jednání věděl, proti skutku uvedeném v žalobním návrhu nebrojil a byl tedy srozuměn s tím, že soud rozhodne i bez jeho účasti. Je tedy důvod uzavřít, že dluh nebyl žalovaným řádně a včas splacen. Soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Pokud se týče tohoto příslušenství k žalované částce, úroky z prodlení byly žalobci přiznány dle § 1970 o. z., ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. od [datum]. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nař. vlády č. 351/2013. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 7 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 2,5 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a jednoduchou výzvu k plnění v jedné polovině), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka], tj. za 3 úkony [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce, rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.