9 C 75/2020-416 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobní návrh směřuje proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [anonymizována dvě slova], o vydání nemovitostí v k. ú. [obec] a k. ú. [část obce], okres [okres] zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] č. j.: [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] – M ze dne [datum], dle § 9 odst. 4 z. č. 229/1991 Sb. žalobkyni. Žalobkyně tvrdí, že byla dotčena na svých právech na vydání předmětné nemovitosti p. č. KN [číslo] o výměře [výměra] tím, že nebylo nezbytné zřídit věcné břemeno na vydávané nemovitosti geometrickým plánem [číslo] [rok] (který je součástí tohoto rozhodnutí). Proto se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by věcné břemeno s právem chůze a jízdy podle § 9 odst. 5 z. o půdě nebylo zřízeno v rozsahu vymezeném v geometrickém plánu. Dle názoru žalobkyně správní orgán nesprávně zjistil stav věci a nesprávně ho právně posoudil. Žalobkyně vytýká správnímu orgánu, že neověřil, na základě jakých podkladů byl příslušnými orgány určen účel, stavebně technické provedení stavby na [parcelní číslo] a doba jejího trvání, dále má zato, že dosavadní užívání p. č. KN [číslo] ve vlastnictví státu a jeho oplocení ve prospěch společnosti [právnická osoba] jako vlastníka staveb na poz. [číslo] st. [číslo] se uskutečňuje na základě smlouvy mezi těmito subjekty, existuje tedy mezi nimi zákonný nájemní vztah dle § 22 odst. 8 z. č. 229/1991 Sb. a dosud nebylo potřebné jej nahrazovat zřízením věcného břemene. Dále má žalobkyně zato, že objednávka geometrického plánu se liší od zaslané kopie geometrického plánu, který slouží jako vymezení rozsahu zřízeného věcného břemene. Dále namítala, že správní orgán v obdobně shodných věcech v minulosti věcné břemeno nezřizoval. Po rozhodnutí soudu druhého stupně, kdy byl rozsudek j. č. 9 C 75/2020-184 ze dne 3. 9. 2021 zrušen, kterým byla žaloba zamítnuta a bylo doplněno důkazní řízení o nový znalecký posudek se zřízením věcného břemene, upravila žalobkyně žalobní petit tak, aby bylo zřízeno věcné břemeno dle znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce]. 2. Žalovaná [anonymizováno] - [anonymizováno] ve svých původních vyjádřeních, před rozhodnutím soudu druhého stupně, navrhovala zamítnutí žalobního návrhu, neboť jej považovala za nedůvodný. Zdůrazňovala, že hlavním důvodem, ze kterého žalovaná vycházela, byla ochrana vlastníků a uživatelů přilehlých stavebních pozemků a staveb a právní zajištění možnosti jejich přístupu ke svému majetku a výkonu zemědělské činnosti. Oba stavební pozemky p. [číslo] jsou kolem dokola obklopeny parcelou [číslo] v k. ú. [obec]. Před vydáním pozemku žalobkyni nebyl ke zřizování věcného břemena žádný důvod, protože všechny pozemky byly ve vlastnictví ČR. Z důvodu zvýšené právní jistoty žalovaná přistoupila ke zřízení věcného břemene, věcným břemenem v podobě služebnosti stezky a cesty. Žalovaná tvrdí, že věcná břemena zřizovala tam, kde to považovala za nutné, když v minulosti v letech 2003 – 2012 nebyla jednoznačně upravena pravomoc soudů zřizovat věcná břemena na vydaných pozemcích. Věcné břemeno bylo zaměřeno s přihlédnutím k místním poměrům a při zohlednění stávající situace, kde byly zjištěny i rozpory mezi zákresem budov a reálným stavem v rámci pozemkové evidence. Žalovaná po úpravě žalobního petitu žalobkyní a tedy po rozhodnutí soudu krajského, poukazovala na to, že žalobkyně usilovala po celou dobu o to, aby věcné břemeno zřízeno nebylo. Se svým postojem však žalobkyně neuspěla, což bylo potvrzeno i právním názorem Krajského soudu v Plzni, který pouze požadoval jiné vymezení věcného břemene. Po provedení nového znaleckého posudku žalovaná souhlasila s tím, aby bylo věcné břemeno zřízeno v novém rozsahu a požadovala přiznání náhrady nákladů řízení, neboť v zásadě byla žalovaná v této věci úspěšná. 3. Okresní soud v Klatovech rozhodl rozsudkem j. č. 9 C 75/2020-184 ze dne 3. 9. 2021, kterým byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta v podstatě s odůvodněním, že zřízení věcného břemene bylo souladné se zákonem. Krajský soud v Plzni rozhodoval dne [datum rozhodnutí] usnesením j. č. [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu prvého stupně ze dne [datum] zrušil s právním názorem, že věcné břemeno je možné zřídit jen v nezbytném rozsahu umožňujícím žalované a společnosti [právnická osoba] přes pozemek p. [číslo] chůzi i jízdu na pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] a ke stavbám na nich stojícím, aby je mohli užívat. Bez zřízení věcného břemene by byla žalovaná a tato společnost vyloučeny z možnosti realizovat vlastnické právo ke svým pozemkům a stavbám. Soudu prvého stupně bylo uloženo doplnit dokazování novým znaleckým posudkem z oboru geodézie, který by zvolil nejoptimálnější varianty pro věcné břemeno. 4. Toto řízení dle části páté o. s. ř. je řízení samostatné, jehož cílem je nové posouzení věci. Neobsahuje-li část pátá o. s. ř. samostatnou úpravu, použije se přiměřené ustanovené 1. a 4. o. s. ř. (§ 245 o. s. ř.). Nicméně soud vzal skutková zjištění správního orgánu za závazná a z nich i v tomto řízení vycházel. Důsledkem tohoto řízení je přezkum rozhodnutí správního orgánu. Žalobní návrh je v daném případě přípustný vzhledem k tomu, že žaloba byla podána ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Rozhodnutí správního orgánu bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne [datum] a žaloba u Okresního soudu v Klatovech byla podána dne [datum], došlo tedy k dodržení lhůty k podání žaloby ve smyslu § 247 o. s. ř., žalobní návrh byl podán včas. 5. Rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] úřadu pro [anonymizována dvě slova], o vydání nemovitosti žalobkyni v k. ú. [obec] a k. ú. [část obce], okres [okres] zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] č. j.: [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo] – M ze dne [datum], dle § 9 odst. 4 z. č. 229/1991 Sb., bylo postaveno na tom, že u vydávané nemovitosti p. č. KN [číslo] o výměře [výměra] bylo zadáno vyhotovení geometrického plánu pro vyznačení části nezbytné pro přístup ke stavebním pozemkům a stavbám na nich stojícím – KN [číslo] se stavbou bez čp/če a KN st. [číslo] bez čp/če. [anonymizováno] úřad zřídil geometrickým plánem [číslo] [rok] věcné břemeno na vydávané nemovitosti k ochraně důležitých zájmů jiných vlastníků na realizaci jejich vlastnických práv, přičemž byl zohledněn skutečný stav zjištěný na místě samém. Proti vydání nemovitosti žalobkyni nebylo námitek, pouze žalobkyně brojila proti zřízenému věcnému břemenu chůze a jízdy po vydaném pozemku pro každého vlastníka st. [parcelní číslo], pro každého vlastníka stavby na ní stojící bez čp/če a pro každého vlastníka st. [parcelní číslo], pro každého vlastníka stavby na ní stojící bez čp/če. 6. Základním předpokladem pro postup dle § 9 odst. 5 z. č. 229/1991 Sb. je skutečnost, že musí být naplněny předpoklady pro jeho vydání, tj. cit„ pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků“. Soud prvého stupně navázal na rozhodnutí správního orgánu, důkazní řízení doplnil a přihlédl ke všem relevantním skutečnostem, aby mohl posoudit nezbytnost omezení vlastnického práva žalobkyně zřízením věcného břemene tak, jak umožňuje shora citované zákonné ustanovení a zejména také posuzoval, zda se nejedná o nepřiměřený zásah do vlastnického práva restituentky – žalobkyně. Nejvyšší soud judikoval (28 Cdo 685/2015), že sice v řízeních podle restitučních zákonů musí soudy postupovat v souladu se zákonnými zájmy oprávněných osob, ale cit.:„ nelze se však domnívat, že by z uvedeného principu použití ust. § 9 odst. 5 zákona o půdě vyplývala absolutní přednost zájmů restituentů před právně relevantními zájmy všech ostatních subjektů, neboť citované ustanovení přestavuje nástroj hledání rozumné rovnováhy mezi nezpochybnitelným zájmem na nápravě historických příkoří a legitimními (právní ochrany hodnými) zájmy všech ostatních subjektů, jež své poměry uzpůsobily nezřídka dlouhotrvajícímu právnímu stavu předcházejícímu vydání restituovaného majetku“. 7. Skutkově soud vycházel z následujících zjištění: Jak z místního šetření, tak i z geometrického plánu [číslo] [rok] provedeném vyhotovitelem [právnická osoba], ověřeném [titul] [příjmení] dne [datum] [číslo] [rok] a shodně ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] ze dne [datum] a geometrického plánu [číslo] vyplývá, že vydaný pozemek žalobkyni p. [číslo] v k. ú. [obec] obklopuje kolem dokola oba stavební pozemky p. [číslo] na kterých jsou umístěny stavby bez čp/če. Na st. p. [číslo] je vybudována ocelokolna na stroje, přičemž rozhodnutí o přípustnosti stavby vydal ONV v [obec] – odbor výstavby zn. Výst. [číslo], [číslo] dne [datum], s výstavbou bylo dle tohoto rozhodnutí započato v říjnu [rok], jednalo se o žádost tehdejšího JZD [obec]. Povolení k užívání bylo vydáno dne [datum] od [datum]. Do vydání p. [číslo] v k. ú. [obec] měla příslušnost hospodař