9 C 77/2023-30 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] žalobu o zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka] s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal jej splatit dle čl. IV a čl. IX Smlouvy. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím internetové stránky [webová adresa], kdy žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a svým podpisem stvrdil, že se seznámil s VOP a výslovně tedy přijal následky porušení smlouvy a sankce tak, jak jsou ve VOP uvedeny. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného a následně mu byla vyplacena dne [datum] částka [částka]. Úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaný si zvolil další volitelné služby, a to službu„ [anonymizováno]“ za [částka], informační SMS servis za [částka], službu [anonymizována dvě slova] za [částka]. Žalovaný nezaplatil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne [datum]. Žalobou se domáhal žalobce uhrazení částky [částka], která sestává z jistiny [částka], poplatku [anonymizováno] [částka], poplatku [částka], poplatku [částka] a za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Tuto částku požaduje se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky [částka] (tj. zpoplatněné náklady spojené s upomínáním) a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně ze zůstatku úvěru od [datum] do [datum] tj. [částka]. Na nákladech řízení je účtováno [částka]. 2. V této věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz pro nejasné právní posouzení. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti žalobce, který byl k jednání omluven. Žalovaný se dostavil, půjčenou částku nerozporoval. Požádal však o povolení splátek vzhledem k tomu, že nastoupil teprve dne [datum] do zaměstnání a má vyživovací povinnost. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a rozhodl na základě listinných důkazů. 3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], Popis základních vlastností spotř. úvěru, kopii občanského průkazu žalovaného, doklady týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přehled bankovních operací vyplacených spotřebiteli – tj. o úhradě částky [částka] dnem [datum], výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný získal úvěr dle podmínek uvedených ve smlouvě ve výši [částka], který se zavázal uhradit spolu s poplatkem [částka] a poplatkem za vybrané služby [částka] + [částka] + [částka] do [datum], což je celkem [částka] Smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská ve smyslu § 1810 a násl. o. z., úvěruschopnost žalovaného byla žalobcem rovněž zjišťována. Pohledávka za žalovaným vznikla z titulu neuhrazení plného dluhu žalovaného. Soud vycházel z předložených důkazů a uzavřel, že žaloba byla podána pouze částečně po právu. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalovanému vyplacena částka [částka]. Pokud se týče smlouvy samotné, soud má výhrady k nákladům, které si žalobce naúčtoval jako„ účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky“ ve výši [částka]. Výpočet žalobce odůvodnil čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku, částka je nákladem za 28 dní x [částka] Kč/den SMS, 37 emailů a 3 telefonáty, když si žalovaný sám zvolil službu informační servis za [částka]. Žalobce postavil opakující upomínání tak, aby jejich četnost zvýšila i tento poplatek, proto jej soud nepřiznává v účtované výši. Navíc jsou tyto náklady neprokazatelné. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Požadovat náklady v této výši [částka] soud považuje za odporující dobrým mravům. V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Od poskytovatele se očekává požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce sice ve smlouvě uvádí, že se jedná o úvěr s 0% úrokovou sazbou, nicméně požaduje po žalovaném další poplatky, smluvní pokutu i nepřiměřené náklady spojené s vymáháním, když těmito poplatky tak navyšuje splatnou pohledávku. Soud proto považuje celkově uzavřenou smlouvu za neplatné právní jednání. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že věřitel žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o spotřebitelském úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Nárok žalobce byl tedy posouzen v souladu s tímto ustanovením, ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaný prokazatelně obdržel částku [částka]. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá celá tato částka, kterou žalovaný nerozporoval. Soudem bylo rozhodnuto tak, že žalovaný uhradí žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po [částka] měsíčně, které jsou splatné vždy do každého 20tého dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. Soud žalovanému splátky povolil, vzhledem k tomu, že preferuje řádné splácení dluhu před náročným exekučním řízením. 4. Zákonný úrok z prodlení byl přiznán od [datum], tj. ode dne následujícího, kdy se dostal žalovaný do prodlení, počítáno ode dne následujícího po doručení předvolání k jednání. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, a to co do zákonných úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka] s příslušenstvím, co do výše [částka] a [částka], byla žaloba zamítnuta - viz odůvodnění shora. 5. Soudem byla posouzena úspěšnost žalobce dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neúspěch se týkal pouze nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Co do jistiny žalovaný na ní neuhradil ničeho. Proto dle názoru soudu žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 částku [částka], vzhledem k tomu, že žalobce podává tyto žaloby opakovaně již na svých ustálených el. vzorech. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě do [datum]. 6. Soud uložil z převážné části neúspěšnému žalovanému doplatit soudní poplatek ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem a protože činí [částka], pak soud uložil rozdíl žalovanému doplatit ve