ECLI: ECLI:CZ:OSKT:2023:9.C.8.2023.1 Datum: 2023-02-15 Předmět: zaplacení [částka] s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
O co šlo: zaplacení [částka] s příslušenstvím (["§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."])
Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] Smlouvu, kterou není schopen žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena, doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému finanční částku ve výši [částka] dne [datum] na účet žalovaného č. [bankovní účet], kterou žalovaný nevrátil. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil a toto obohacení požaduje právní nástupce původního věřitele vydat. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum], což je 10ti denní lhůta uvedená v předžalobní upomínce, na kterou žalovaný nereflektoval. Na nákladech řízení bylo účtováno [částka].
Aktivní legitimace žalobce v tomto řízení byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobcem. Oznámení o postoupení pohledávky je datováno dnem [datum] a je adresováno žalovanému.
Elektronický platební rozkaz byl vydán dne [datum] a byl zrušen pro nemožnost jeho doručení do vlastních rukou žalovanému dne [datum]. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem [datum]. Vzhledem k tomu, že měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř.
Žalobce soudu předložil nepodepsanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru od žalovaného, která měla být uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba] na dobu neurčitou s datem poskytnutí úvěru [datum] ve výši [částka], kde byla sjednána splatnost buď dle smlouvy nebo do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úrok byl sjednán 25% měsíčně (celková částka, kterou by měl žalovaný vrátit je [částka]). Vyplacení částky [částka] žalobce doložil potvrzením o provedení platby [částka] dne [datum] na účet [bankovní účet]. Předžalobní upomínka je datována dnem [datum].
Nárok byl žalobcem označen jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného, který včas půjčenou částku [částka] původnímu věřiteli nevrátil, bez ohledu na smluvní ujednání, které ostatně nebylo přesně doloženo. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo [datum] plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že původní věřitel žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Z neprokazatelně uzavřené smlouvy, která zněla na částku [částka], žalovaný neuhradil ničeho. Měl však možnost v průběhu tohoto řízení prokázat opak, což se nestalo. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá celá žalovaná částka. Proto bylo žalobě v této části vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byla žalovanému doručena žaloba a předvolání k jednání, tj. od [datum], když žalobce v předžalobní upomínce ze dne [datum] vyzýval žalovaného k úhradě jiné částky ([částka]). Soud proto uložil žalovanému dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí dlužnou částku jako bezdůvodné obohacení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 15% ročně. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Splatnost dluhu byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. 3 dny od právní moci rozsudku. Ve zbývající části, pokud se týče úroků z prodlení, které požadoval žalobce od [datum] do [datum], byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.
Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě shodné jako shora.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.