10 C 56/2024-65 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení jednak částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , jednak zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezí ní a obchodní společností , Anonymizováno, , právnická osoba, (původní věřitel) nabyla pohledávku za žalovanou. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty úvěrové prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou 84 pravidelných měsíčních anuitních splátek se splatností 1. splátky ke dni , datum, a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Celková měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši , částka, , z čehož částka ve výši , částka, představovala anuitní splátku úvěru a částka ve výši , částka, představovala platbu pojistného. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, pročež ze strany původního věřitele došlo k zesplatnění celého úvěru. Ve spojitosti s porušením zmíněného závazku vzniklo věřiteli právo na sjednanou smluvní pokutu, a to v celkové výši , částka, do dne předcházejícího podání návrhu. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalované bez odezvy.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne , datum, .5. Ze smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne , datum, , soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěrové prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou 84 pravidelných měsíčních anuitních splátek se splatností 1. splátky ke dni , datum, a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 11,98 %, RPSN byla stanovena na 12,72 %. Celková měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši , částka, , z čehož částka ve výši , částka, připadla na splátku úvěru a částka ve výši , částka, představovala platbu smluveného pojistného.6. Z výpisu platební historie k dané úvěrové smlouvě vyplývá, že žalovaná ve prospěch úvěru uhradila celkem , částka, , z čehož částka , částka, byla započítána na jistinu a zbytek byl započten na smluvní úrok z úvěru, poplatek za sjednané pojištění, popř. smluvní pokuty a úroky z prodlení. Ke dni , datum, činil dluh žalované z předmětné úvěrové smlouvy částku , částka, . Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že jím původní věřitel přikročil k zesplatnění úvěru ke dni , datum, pro odstoupení od smlouvy v důsledku porušení povinnosti žalované hradit sjednané splátky. Původní věřitel i žalobkyně upomínala a vyzývala žalovanou k úhradě dluhu, jak bylo prokázáno řadou upomínek a výzev k úhradě. Naposledy se tak stalo předžalobní výzvou ze dne , datum, .7. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, což bylo v případě hodnocené úvěrové smlouvy splněno.8. Žalovaná v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázala, že by byla dluh z poskytnutého úvěru uhradila, nárok žalobkyně nezpochybnila, resp. neuplatnila jakoukoliv procesní obranu. V řízení bylo prokázáno, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který řádně a včas nesplatila, když ve prospěch uhradila toliko , částka, . Původní věřitel pro nesplácení úvěru řádně a včas odstoupil od smlouvy s důsledky zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na úhradu celkového dluhu ve výši , částka, . Z toho částka , částka, představuje nesplacenou jistinu úvěru, zbytek představuje dlužné příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , nesplacené měsíční poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, a nesplacené poplatky za odeslání písemných upomínek žalované ve výši , částka, . Posledně uvedené náklady spojené s uplatněním pohledávky (upomínáním) mají oporu v ceníku, jímž se smluvní vztah účastníků rovněž řídil a který tvoří nedílnou součást smlouvy. Žalobkyni pak vzniklo rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty sjednané ve výši 0,1 % denně a počítané z částky , částka, , tj. dlužné jistiny úvěru, za období od , datum, do , datum, , tj. do dne předcházejícího dni podání žalobního návrhu. Výše smluvní pokuty tak činí částku , částka, .9. Soud naproti tomu neshledal důvodným požadavek žalobkyně na úhradu částky , částka, jako tzv. nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Tento požadavek nemá oporu ani v uzavřené smlouvě ani v obchodních podmínkách. Pokud jde o náklady upomínání, ty již byly přiznány ve shora zmíněné výši , částka, . Není proto zřejmé, proč žalobkyně nárokuje další platby za telefonáty, resp. návštěvy terénního pracovníka, jak vyplývá z výpisu úkonů smírného vymáhání, když je žalovaná současně upomínána písemně. Bez ohledu na absentující smluvní podklad tak nejde o náklady účelně vynaložené. Uvedený nárok je navíc možné označit za rozporný s dobrými mravy. Ze všech výše uvedených důvodů soud požadavek žalobkyně na úhradu částky , částka, jako neopodstatněný zamítl.10. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, dlužno podotknout, že právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na převážném procesním úspěchu žalobkyně, která byla se svým návrhem neúspěšná jen v nepatrné části. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.12. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši , částka, sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny , částka, za 1 úkon právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po , částka, ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši , částka, , počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky , částka, .13. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.