7 C 52/2024-55 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut dne , datum, úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal k poslednímu dni jeho splatnosti uhradit spolu se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 0,9 % denně, když termín splatnosti byl sjednán ke dni , datum, . Žalovaný úvěr čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky ani zčásti nevrátil. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení jistiny úvěru ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení.2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz se žalovanému nepodařilo doručit, proto jej soud zrušil. Ve věci poté bylo rozhodnuto postupem podle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.3. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Existence závazkového vztahu mezi účastníky byla v řízení prokázána předloženou smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřenou mezi žalobkyní jako úvěrujícím a věřitelem na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným a dlužníkem na straně druhé, a to elektronickou formou prostřednictvím komunikace na dálku přes webový portál žalobkyně. Nedílnou součástí uvedené smlouvy byly předložené všeobecné obchodní podmínky. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného neúčelový spotřebitelský úvěr v částce , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit do , Anonymizováno, dnů od jeho poskytnutí. Úroková sazba úvěru byla sjednána tak, že činí 0,09 % denně. Úvěr měl žalovaný splatit ve čtyřech splátkách.5. Žalobkyně v řízení prokázala, že na účet uvedený žalovaným byla dne , datum, poukázána sjednaná částka úvěru ve výši , částka, , jak vyplynulo z předloženého výpisu z běžného bankovního účtu žalobkyně.6. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu řádně nesplnil, neboť žalobkyni do data splatnosti úvěr nevrátil, a to ani zčásti, když v tomto ohledu nebyl v řízení relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s placením dluhu ze smlouvy o úvěru, vzniklo žalobkyni právo na vrácení poskytnutého úvěru, když žalobce v této věci požadoval k zaplacení toliko jistinu ve výši , částka, .7. Za konstatování, že v řízení byla prokázána existence dlužné pohledávky, vyplývající ze smlouvy uzavřené distančním způsobem, tj. bez současné fyzické přítomnosti stran (§ 1820 a násl. o. z.), jakož i její výše, proto soud podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl. Žalovanému tak byla uložena povinnost k úhradě celkové částky ve výši , částka, včetně specifikovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné úvěrové jistiny v částce , částka, , když do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po sjednaném datu splatnosti úvěru, tj. dnem , datum, . Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od , datum, . Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce , částka, , sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce , částka, (3 x , částka, ), ze 3 režijních paušálů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši , částka, , tj. , částka, , neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Soud přitom přistoupil k užití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z toho důvodu, že žaloba byla podána po , datum, , jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisů zdejšího soudu, vedených pod spisovými značkami , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.9. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení a doplatku soudního poplatku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.