8 C 168/2024-49 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla společnosti , právnická osoba, , a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne , datum, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i celkovou částku ve výši , částka, , sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkovou částku ve výši , částka, . Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaný tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou částkou , částka, a žalovaným zaplacenou částkou , částka, , dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny , částka, od , datum, do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od , datum, do data účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek, tj. do , datum, ., právnická osoba, jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů., právnická osoba, předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v částce , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce , částka, , tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení v celkové výši , částka, , tzn. že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši , částka, , a to formou 21 měsíčních splátek po , částka, . Podpisem uvedené smlouvy žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti celou částku úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru pak byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaný své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy řádně neplnil, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Žalovaný měl z titulu výše uvedené smlouvy uhradit dle žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak zpochybněna, splátky v celkové výši , částka, , jak vyplynulo i ze žalobkyní předložené tabulky umoření. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne , datum, mezi obchodní společnostní , právnická osoba, jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, .4. Podle § 2993 občanského zákoníku (dále jen o. z.) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.5. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných celkových nákladů úvěru v podobě poplatku v souhrnné výši , částka, dospěl shodně jako žalobkyně k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva o úvěru uzavřena jako smlouva spotřebitelská, tj. smlouva mezi podnikatelem a spotřebitelem, v níž jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, zakázána. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu, tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne , datum, a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohl nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání. Dle již ustálené judikatury jsou „dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv „dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.6. V daném případě se žalovaný jako spotřebitel předmětnou smlouvou o úvěru zavázal právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnného poplatku v celkové výši , částka, , tzn. že tento poplatek u poskytnutého úvěru v částce , částka, činí téměř 124 % samotné částky úvěru. Takto sjednanou výši odměny za poskytnutí spotřebitelského úvěru je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud rovněž dovolí odkázat např. na právní závěry, k nimž ve svém rozsudku sp. zn. 25 Co 335/2018 ze dne , datum, v obdobné věci totožné žalobkyně dospěl Kra