8 C 81/2024-47 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly příslušné smluvní podmínky, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši , částka, , a to s ujednanou výší zápůjční úrokové sazby 111,36 % ročně. Dále si pak účastnice ve smluvních podmínkách ujednaly, že v případě prodlení s úhradou byť i jen části sjednané měsíční splátky uhradí žalovaná smluvní pokutu ve výši , částka, (maximálně však , částka, za rok) a úrok z prodlení, s tím, že nebudou-li dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě stanovené v upomínce žalobkyně, dojde k zesplatnění úvěru a žalované tak vznikne povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná dosud zaplatila žalobkyni pouze částku ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě, žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Žalovaná jistina v celkové výši , částka, je tvořena součtem nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení, od zesplatnění do podání žaloby ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a poplatku za odeslání upomínek ve výši , částka, . Dále se pak žalobkyně podaným návrhem domáhala i zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 111,36 % ročně od prodlení do zesplatnění ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, ., právnická osoba, jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno do jejích vlastních rukou již dne , datum, . , právnická osoba, s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tedy soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní jako úvěrujícím na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované neúčelový bezhotovostní spotřebitelský úvěr v celkové částce , částka, . Úroková sazba úvěru byla smlouvou stanovena ve výši 111,36 % ročně. Žalovaná se žalobkyni zavázala za poskytnutí úvěru k úhradě 30 měsíčních splátek po , částka, s tím, že první splátka byla splatnou dne , datum, . Celkem tak měla žalovaná na základě úvěrové smlouvy zaplatit žalobkyni , částka, . Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly předložené smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA a splátkový kalendář. Soudu pak byl předložen rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v řízení předloženým potvrzením banky o provedení tuzemské odchozí úhrady prokázala, že dne , datum, byla poukázána na bankovní účet žalované, specifikovaný v úvěrové smlouvě, částka úvěru v celkové výši , částka, . Žalovaná dle tvrzení žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru měla uhradit celkovou částku ve výši , částka, (3 splátky á , částka, ), jak vyplývá i z předloženého přehledu plateb a z předžalobní upomínky ze dne , datum, , když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. K zaplacení dlužných částek byla žalovaná vyzývána předloženými upomínkami ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že svoji smluvní povinnost žalovaná řádně nesplnila, měl být úvěr ke dni , datum, zesplatněn, o čemž byla žalovaná rovněž vyrozuměna uvedenou předžalobní upomínkou.6. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když již jen s ohledem na výši sjednaného obchodního úroku dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne , datum, a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je tak korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.7. V daném případě se žalovaná nacházela v pozici spotřebitele jakožto slabšího ze smluvních subjektů při uzavření shora uvedené úvěrové smlouvy. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významnou, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení o. z., vyjádřená v hlavě I., je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. V posuzovaném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, nemohla žalovaná samotný standardizovaný text návrhu smlouvy, vyhotovený jednostranně žalobkyní, nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou „dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv „dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.8. V tomto ohledu si zdejší soud dovolí odkázat např. na právní závěry, k nimž opakovaně ve svých rozhodnutích v obdobných věcech o nárocích ze spotřebitelských úvěrových smluv dospěl Krajský soud v Plzni, a to např. v rozsudcích ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, č. j. , spisová značka, nebo ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Krajský soud v této souvislosti konstatoval, že i při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V nyní posuzované věci žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, při stanovené úrokové sazbě ve v