9 C 104/2023-42 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a dále částky , částka, jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Uvedl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o dílo, na jejímž základě pro něj realizoval stavební práce, pokládku betonu na stavbě , Anonymizováno, , adresa, , v , Anonymizováno, v rozsahu celkem 127 hodin, a jeho odměna byla ujednána na , částka, za hodinu. Po vykonání dohodnutých prací mu však žalovaný odmítl zaplatit dohodnutou odměnu a přerušil s ním komunikaci.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že žalobce na stavbě pracoval pro pana , Anonymizováno, , který byl subdodavatelem žalovaného. Žalovaný měl pana , Anonymizováno, na zakázce jako výpomoc, kterého si také platil. Subdodavatel , Anonymizováno, měl na stavbě svůj úsek, své pracovníky, kterým zadával práci a které si sám vyplácel. Žalovaný se žalobcem žádnou smlouvu uzavřenou neměl. Žalobce po něm sice chtěl, aby ho vyplácel přímo on a ne pan , Anonymizováno, , on to však odmítl, protože žalobce měl uzavřenou smlouvu s panem , Anonymizováno, . Žalovaný poukázal na to, že na této akci mu byla způsobena škoda žalobcem a ostatními pracovníky, kterou musel uhradit, po nikom jí sice nevyžadoval, ale ze stavby je vyhodil. Nechápal, proč mu žalobce ještě vystavil fakturu.3. Podle § 2586 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí dle § 2587 o. z. zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.4. Skutkově soud vycházel z následujícího zjištění: Žalobce tvrdil, že smlouvu se žalovaným uzavřel v ústní podobě, dohodli se na provedení stavebních prací (pokládka betonu v , adresa, ) za , částka, na hodinu, celkem v , Anonymizováno, se jednalo o 127 hodin. Žalobce si odpracované hodiny psal do svého notebooku. Bylo dohodnuto, že jak skončí práci, že mu žalovaný zaplatí. Po dokončení prací mu žalovaný nezvedal telefon a práce mu nezaplatil. Vzhledem k tvrzením žalobce má obecně zhotovitel dle dispozitivní právní úpravy (viz shora) povinnost tvrdit a prokazovat, že smlouva o dílo byla uzavřena a v jakém znění. Procesní odpovědnost za prokázání tohoto tvrzení, ohledně existence smlouvy a práva žalobce na zaplacení ceny, nese tedy žalobce a na něm leží v tomto směru důkazní břemeno (rozložení důkazního břemene je určováno hypotézou hmotněprávní normy, která upravuje právní vztah účastníků). Pokud se týče volby formy pro smlouvu o dílo, pak z právní úpravy smlouvy o dílo nevyplývá povinnost uzavřít tuto smlouvu písemně (písemná forma by byla nezbytná pouze za podmínek uvedených v § 1758 o. z., jestliže jedna ze stran by projevila při uzavření smlouvy vůli, aby smlouva byla uzavřena písemně, což se však nevztahuje na tento případ. Je tedy přípustná volba libovolná podle § 559 o. z., dle něhož má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem). Za situace, kdy žalovaný popírá existenci jakéhokoliv smluvního ujednání mezi účastníky, bylo nezbytné, aby své tvrzení žalobce prokázal. Žalobce však na podporu svého tvrzení předložil pouze fakturu na částku, jejíž zaplacení se domáhá. Z faktury č. , hodnota, vyplývá, že ji vystavil žalobce dne , datum, na částku , částka, , (mch. z fakturované částky je patrné, že je přepisována, namísto číslic „, Anonymizováno, “ byly původně nejspíše uvedeny číslice „, Anonymizováno, “). Na faktuře je umístěno jak razítko žalobce v políčku „dodavatel,“ tak i razítko žalovaného jako „odběratele“. Ohledně razítka „odběratele“, tj. žalovaného, žalovaný uvedl, že své razítko měl uložené ve stavebním kontejneru, kde bylo volně přístupné a žalobce si předloženou fakturu nejspíše orazítkoval sám, on to tedy nebyl. Nutno dále zmínit, že faktura byla vystavena dne , datum, , kdy ale dle tvrzení žalobce, práce měly probíhat „od prostředku , Anonymizováno, do , datum, “, tedy v podstatě započaly a nemohlo být zřejmé, kolik hodin žalobce v tuto dobu do , Anonymizováno, odpracuje. Dále je zde uvedená splatnost , datum, , přičemž již v žalobě je uvedeno a následně žalobce sám potvrzuje, že tato faktura byla zasílána žalovanému až v souvislosti s výzvou k plnění, což bylo doloženo právním zástupcem žalobce podacím listem ze dne , datum, . Tyto časové a nelogické údaje svědčí pro závěr, že tento doklad byl vystaven dodatečně a účelově a nemůže tak být spolehlivým podkladem pro závěr, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo. Naopak vzbuzuje pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalobce samého. I výslech navrženého svědka , Anonymizováno, žalobcem zůstal neproveden pro jeho nekontaktnost. Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy se smluvní strany dohodnou na jejím obsahu (§ 1745 o. z.). Stěžejní pro posouzení, zda došlo k platně uzavřené smlouvě o dílo, bylo zjišťování úmyslu stran, tedy zjištění nejen úmyslu jednajícího žalobce, přičemž z jeho vyjádření lze vycházet jen tehdy, pokud adresát (žalovaný) vyjádří své srozumění s tvrzenou vůlí žalobce (jednajícího). Zjišťování obsahu právního jednání je otázkou skutkovou a v případě sporu převažuje výklad podle projevené vůle jednajícího a srozumění adresáta s ní. Tím, že tvrzení žalobce o uzavření platné smlouvy o dílo zůstalo osamoceno a nepodloženo věrohodnými důkazy a žalovaný se s tvrzenou vůlí žalobce neztotožnil, nelze jinak než uzavřít, že se žalobci nepodařilo prokázat existenci smluvního ujednání, na základě kterého by se mohl domáhat zaplacení žalované částky a důkazní břemeno tedy neunesl. Proto nezbylo, než žalobní návrh v plném rozsahu zamítnout. Pouze pro úplnost soud dodává, že tvrzení žalovaného ohledně způsobené škody na stavbě za účasti žalobce, nebylo předmětem řízení a pro rozhodnutí ve věci je bez jakéhokoliv významu.5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl v celém rozsahu úspěšný žalovaný, který však přiznání nákladů řízení nepožadoval. Proto si náklady řízení ponese každý z účastníků ze svého, což je vyjádřeno výrokem, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.