9 C 12/2024-157 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne , datum, žalobu proti žalované, která je matkou jeho dcery , jméno FO, , o zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím, která představuje neoprávněné výběry bez právního důvodu z účtu zůstavitelky, jeho matky paní , jméno FO, , narozené dne , datum, a zemřelé dne , datum, . Žalobce tvrdil, že mezi žalovanou či jejich dcerou, nemohlo dojít k uzavření smlouvy o poskytnutí daru, neboť nedošlo k uzavření písemné smlouvy o postoupení pohledávky. Je citováno rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 5578/2016, z jehož závěrů je zřejmé, že převzetím peněžním ústavem finančních prostředků opouštějí tyto majetkovou sféru vkladatele a stávají se majetkem peněžního ústavu. Převzetím vkladu podle § 781 odst. 1 obč. zák. č. 40/1964 Sb. vzniká vkladateli pohledávka za peněžním ústavem a peněžnímu ústavu závazek ve výši vloženého vkladu. Vkladatel může svou pohledávku postoupit jinému pouze písemnou smlouvou, která může být úplatná nebo bezúplatná, přičemž bezúplatnou písemnou smlouvu o postoupení pohledávky lze ztotožnit s darováním práva nebo jiné majetkové hodnoty jako předmětu občanskoprávních vztahů. Žalobce odmítal tvrzení žalované, že jeho zemřelá matka měla předmětné finanční prostředky dceři darovat. Toto odůvodňuje právě tím, že peněžní prostředky, které převzal peněžní ústav, nelze poskytnout třetí osobě prostřednictvím darovací smlouvy, která by musela být uzavřena jako písemná o postoupení pohledávky. Žalobce dále zpochybňoval výpovědi svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , jeho dcery i svědka , jméno FO, . Jeho zemřelá matka ležela ve , právnická osoba, , měla těžké bolesti, nechtěla komunikovat a ve světle zdravotní dokumentace zachycující léčbu a stav zůstavitelky v předmětném období považoval za zřejmé, že zůstavitelčino rozpoložení a duševní stav, musely být značně odlišné od toho, jak líčili svědci. Žalobce tvrdí, že když žalovaná potvrdila, že vybrané prostředky již zůstavitelce nepředávala, proto nemohlo dojít k uzavření darovací smlouvy v ústní formě. I výpověď dcery , jméno FO, pro účely zjištění skutkového stavu žalobce snižuje, neboť tato svědkyně má zájem na výsledku řízení. Rovněž tak žalobce prokazoval SMS zprávami, že vztahy mezi , jméno FO, a jím samotným jako otcem, před úmrtím zůstavitelky, nejevily známky jakýchkoliv neshod.2. Žalovaná se žalobním návrhem nesouhlasila. Pokud žalobce tvrdí, že došlo ve dnech , datum, – , datum, k neoprávněným výběrům z účtu jeho matky, zůstavitelky paní , jméno FO, , pak žalovaná uvádí, že zůstavitelka byla nejenom matkou, ale i babičkou jejich společné dcery , jméno FO, . Zůstavitelka byla v té době vážně nemocná a hospitalizovaná v nemocnici a se žalobcem měla napjaté vztahy, proto se rozhodla vnučce darovat své nemovitosti a chatu v , adresa, , když o sepsání darovacích smluv na tyto nemovitosti byl požádán , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát v , Anonymizováno, . Zůstavitelka tak v souvislosti s darovacími smlouvami projevila vůli darovat vnučce rovněž finanční prostředky ze svého účtu, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a hospitalizaci, nebyla sama schopna realizovat výběry ze svého účtu, proto předala vnučce , jméno FO, svou platební kartu a sdělila jí PIN a požádala o výběr 30 000 Kč. Tato však vybrala pouze částku 3 000 Kč, neboť se přeslechla. Protože vnučka byla povolána na cvičení , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , dohodly se tak, že peníze z účtu v rámci denního limitu vybere žalovaná, ponechá si je u sebe s tím, že jde o dar pro dceru , jméno FO, , který měl být použit na úpravy bytu v , adresa, a chaty v , adresa, , které vnučka darovacími smlouvami nabyla od zůstavitelky. Žalovaná pak prostřednictvím svého právního zástupce poukazovala na výpovědi svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, i dcery , jméno FO, . Tyto výpovědi potvrdily ne zcela dobré vztahy zůstavitelky se žalobcem a naopak vůli zůstavitelky peněžní prostředky vnučce darovat. Pokud žalobce dovozuje, že peněžní prostředky nebylo možno vybrat a darovat a pokud se to tak stalo, že se jedná o neplatné darování, pak žalovaná uvádí, že rozsudky, na které poukazuje žalobce, řeší nakládání s vkladem na základě vkladních knížek či poskytnutí údajů internetového bankovnictví vkladatelem třetí osobě. Dle předchozí právní úpravy občanského zákona ale v tomto sporu poskytla zůstavitelka žalované a předtím své vnučce platební kartu včetně PIN s možností vybírat finance z jejího účtu prostřednictvím bankomatu. Pokud byla poskytnuta platební karta a příslušný PIN, nelze toto jednání posuzovat jako protiprávní či zakázané. Jak žalovaná, tak i dcera , jméno FO, byly v dobré víře, že výběry jsou činěny se souhlasem a na popud zůstavitelky. Žalovaná má za to, že bylo prokázáno, že zůstavitelka měla úmysl umožnit žalované a vnučce nakládat s jejími finančními prostředky předáním platební karty a v podstatě se jednalo o postoupení části pohledávek vůči peněžnímu ústavu. Vzhledem ke všem okolnostem zde lze toto ujednání mezi nimi posoudit jako platné.3. Žalobní tvrzení je, že žalovaná vybrala peněžní prostředky v celkové výši 70 000 Kč z účtu matky žalobce neoprávněně, tedy žalobce tvrdí, že je naplněn hmotně právní důvod pro vydání těchto finančních prostředků dle § 2991 odst. 2 OZ, což je protiprávní užití cizí hodnoty. V daném případě byla správně zažalována žalovaná, která je v této věci pasivně legitimována jako osoba, která prostředky vybírala. Aby mohl soud posoudit oprávněnost žalobního tvrzení o povinnosti vydat 70 000 Kč žalobci, pak soud jako předběžnou otázku musel posoudit, zda mezi zůstavitelkou a žalovanou, respektive jejich dcerou , jméno FO, , nedošlo k platnému darování finančních prostředků. Soud nesporuje, že finanční prostředky na bankovním účtu jsou na základě smlouvy ve vlastnictví banky a majitel účtu má vůči bance pohledávku. V tomto případě se však nejedná o výplatu peněz bankou, ale o platně či neplatně uzavřenou smlouvu darovací mezi zůstavitelkou a vnučkou , jméno FO, . Podle § 2057 odst. 2 o. z. písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení.4. Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že písemná forma darování se nevyžaduje vždy. Nevyžaduje se u reálného darování, kdy dochází k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Soud podotýká, že se zde vychází především ze zásady bezformálnosti právních jednání (§ 559 o. z.), neboť je věcí smluvních stran, jakou formu právního jednání si zvolí. V daném případě, dle názoru soudu, pokud se týče odevzdání finančních prostředků, pak zde odevzdání věcí je nejen fyzické a hmotné uchopení těchto věcí, ale postačí rovněž odevzdání symbolické, pokud je z tohoto jednání zřejmá vůle jak dárkyně, tak i obdarované finanční prostředky přijmout. I judikatura uvádí, že vždy záleží na povaze konkrétních okolností, na povaze, jak darované věci, umístění vztahu mezi dárcem a obdarovaným, tak i na celkové situaci, k níž k darování došlo. Mezi účastníky není sporu o tom, že zůstavitelka byla hospitalizována s vážnou chorobou ve stavu, kdy i z lidského a morálního hlediska by bylo nadbytečné trvat na formalismech, které se v běžném životě, ve vztahu babičky a vnučky, běžně nevyskytují. Dle názoru soudu si způsob zvolení předání finančních prostředků tyto účastnice zvolily samy, jako nejjednodušší způsob předání peněz i s přihlédnutím k dané vážné situaci a prostředí nemocnice, ve kterém se zůstavitelka nacházela. Z tohoto jednání, kdy byla předána platební karta s PINem, nelze dovodit, že finanční dar nebyl odevzdán. Dle názoru soudu trvat na předání peněz z ruky do ruky za dané situace, soud považuje za překonaný formalismus, který neodpovídá současné moderní době. Postup a forma, které si účastnice darovací smlouvy zvolily, je v souladu se současnou tendencí preferovat bezhotovostní formu platebního styku. Dle názoru soudu, pokud by darovací smlouva za daného skutkového stavu byla posouzena jako neplatná, s tím, že nedošlo k předání peněz z ruky do ruky, nebo že nedošlo k postoupení pohledávky, takovýto názor nemůže v současné době požívat právní ochrany. Je třeba vnímat posun v judikatuře, že i odevzdání a převzetí daru je splněno i bez fyzického předání darované věci do rukou obdarovaného, a že stačí i převzetí symbolické, z něhož vyplývá vůle obou stran, aby se obdarovaný stal držitelem věci, což koresponduje i se situací, ve které se zůstavitelka nacházela (viz obdobný názor v 33 Cdo 5837/2017) i v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3883/2011. V rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 870/2004 Nejvyšší soud připouští, že darovací smlouva sice vzniká reálně, ale nelze vyloučit i převzetí movité věci jinak, i bez fyzického předání darované věci do rukou obdarovaného, pokud toto vyplývá z vůle obou stran, aby se obdarovaný stal držitelem věci a vždy záleží na okolnostech konkrétního případu, povaze darované věci i situaci, v níž se oba účastníci smlouvy nachází (v