9 C 176/2024-38 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne , datum, u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Dle této smlouvy byla žalované dne , datum, vyplacena částka ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil , částka, , tj. celkem k vrácení , částka, v 24měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, uhradila , částka, . Žalobce požaduje po žalovaném k vrácení částku , částka, , představující bezdůvodné obohacení, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši , částka, a úroky z prodlení v zákonné výši 15% ročně z jistiny , částka, od , datum, do zaplacení. V žalobě bylo účtováno na nákladech řízení , částka, .2. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaná je státním příslušníkem , Anonymizováno, ) vyplývá z Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, , adresa, . Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je dle čl. 10.2 této smlouvy právo české, zejm. z. č. 89/2012 Sb., tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy.3. Soud jednal a rozhodl dne , datum, bez přítomnosti žalované, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobce se k jednání dostavil a na žalobním návrhu trval. U žalované bylo doručeno fikcí dnem , datum, . Elektronický platební rozkaz vydán nebyl.4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , Smluvní podmínky ke Smlouvě, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvu k plnění ze dne , datum, s podacím lístkem, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že na základě této smlouvy, byla žalované vyplacena částka ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil , částka, , tj. celkem k vrácení , částka, v 24měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, uhradil pouze , částka, . Nárok byl žalobcem označen jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované, která včas půjčené částky věřiteli nevrátila, bez ohledu na smluvní ujednání. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že na základě shora uvedené smlouvy obdržela žalovaná částky, které splatila pouze částečně, jak uvedeno shora v odst. I žalobcem. Nároky vyplývající z poskytnutých částek byly žalobcem správně označeny jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované, která včas půjčenou částku věřiteli nevrátila, bez ohledu na smluvní ujednání. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že původní věřitel žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaná prokazatelně obdržela částku , částka, . K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá rozdíl mezi již uhrazenou částkou a částkou poskytnutou, tj. , částka, – , částka, = , částka, . Proto bylo žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy žalovaná obdržela předvolání k jednání a žalobu, což je den , datum, . Datum, od kterého požaduje žalobce úrok z prodlení, nemá žádnou zákonnou vazbu na bezdůvodné obohacení, neboť vychází z dat následujícího od poslední sjednané splátky dle uzavřené smlouvy – od , datum, . Soud proto uložil žalovanému dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 12,75% ročně. Povinnost platit úrok z prodlení pak co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, žalovanou vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.6. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 částku , částka, . V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění), tj. , částka, . Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši , částka, na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem , hodnota, x 3 = , částka, . Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí , částka, . Náklady právního zastoupení jsou celkem , částka, a s připočtením soudního poplatku , částka, dosahují náklady soudního řízení výše , částka, . Tuto částku je povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobci nebyla přiznána odměna za osobní účast u jednání konaném dne , datum, z toho důvodu, že soud přiznává odměnu jen za účelně vynaložené náklady řízení. Za účelně vynaložený náklad však soud nepovažuje účast právního zástupce žalobce u jednání dne , datum, , když žalobce byl v předvolání k jednání upozorněn výslovně na to, že jeho účast je v této procesní situaci považována za neúčelnou a v případě procesní potřeby bude jednání odročeno za účelem vyjádření žalobce. Přesto se právní zástupce žalobce k jednání dostavil, byť v substitučním zastoupení (toto právo mu soud tímto neupírá), když nic nového stran žalobce u jednání nebylo uvedeno. Tento procesní postup, účtovat náklady řízení za tento den ústního jednání, soud považuje za neekonomický a ve vztahu k žalovanému za účelově navyšované náklady soudního řízení.7. Soud uložil neúspěšné žalované doplatit soudní poplatek ve výši , částka, , dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši , částka, žalobcem a protože činí , částka, , pak soud uložil rozdíl žalované doplatit ve výši , částka, , ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.