9 C 335/2023-36 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne , datum, u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce vystavil žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny, znějící na částku , částka, , představující dluh za odběr dodávané elektřiny za období od , datum, do , datum, , po odečtení zaplacených záloh ve výši , částka, a s připočtením smluvní pokuty za prodlení ve výši , částka, . Smluvní pokuta ve výši , částka, byla účtována v rámci ostatního ujednání za prodlení se zaplacením faktury, když splatnost faktury byla stanovena na , datum, . Další částka ve výši , částka, představuje smluvní pokutu s vyúčtováním ze dne , datum, , se splatností , datum, , smluvní pokuta je požadována za každý měsíc prodlení od , datum, do , datum, , tj. za 21 měsíců po , částka, . Žalovaný na výzvy nereagoval. Na nákladech řízení bylo účtováno , částka, .Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, ) vyplývá z Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres Klatovy. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je právo české, tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.Soud jednal a rozhodl dne , datum, bez přítomnosti účastníků, když žalobce se k jednání omluvil a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem , datum, . Elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Vzhledem k tomu, že měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř.Žalobce soudu předložil Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny žalovanému ze dne , datum, , informaci pro zákazníka – spotřebitele, Plnou moc, Opravné vyúčtování dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, znějící na částku , částka, (nedoplatek) se splatností , datum, . Smluvní pokuta na , částka, byla splatná dne , datum, , Smluvní pokuta na , částka, se splatností k , datum, . Předžalobní upomínka je datována dnem , datum, , psaná advokátem s poštovním podacím archem, Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu a elektřiny žalobce předložil rovněž. Ze shora citovaných důkazů má soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli v souladu s vydanými obchodními podmínkami žalobce Smlouvu o dodávce elektřiny, dle § 1724 a násl. o. z., ze které vyplývají povinnosti žalobce o dodávce energií a povinnosti zákazníka za služby zaplatit sjednanou cenu. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný dluží žalobci za odběr elektřiny v rozhodném období částku , částka, + částku , částka, a další smluvní pokutu ve výši , částka, (, částka, prodlení za každý měsíc dle smlouvy ze dne , datum, pod názvem Smluvní sankce). Dluh a jeho výše nebyly rozporovány. Soud proto uložil žalovanému dlužné částky žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, a to se zákonným úrokem z prodlení, který je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když úrok z prodlení zaplatí žalovaný žalobci ode dne následujícího od splatnosti předmětné dlužné faktury. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Splatnost dluhu byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tří dnů od právní moci rozsudku.Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 7 částku , částka, . V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), tj. , částka, . Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši , částka, na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem , hodnota, x 3 = , částka, . Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH je , částka, . Náklady právního zastoupení činí celkem , částka, a s připočtením soudního poplatku , částka, dosahují náklady soudního řízení výše , částka, . Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.Soud uložil neúspěšnému žalovanému doplatit soudní poplatek z podané žaloby (došlo k převodu věci do sporného řízení) ve výši , částka, , když poplatek činí dle pol. 1.1b) částku , částka, a žalobce již , částka, zaplatil s podáním návrhu. Doměření soudního poplatku bylo učiněno dle pol. 2.2 sazebníku poplatků dle z. č. 549/1991 Sb. Lhůta k zaplacení byla určena 3 dny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.