9 C 88/2024-47 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne , datum, u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Dle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná souhlasila s veškerou smluvní dokumentací, s inkasem, což je dokládáno potvrzením o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, přičemž celková částka ke splatnosti byla dohodnuta na , částka, , z níž je , částka, jistina a zbytek sjednané úroky. Splátka byla sjednána ve výši , částka, měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 23% ročně a RPSN činí 38,71% ročně. Smluvní strany si zároveň sjednaly doplňkové služby, které byly žalované poskytnuty, a to doplňková služba „, Anonymizováno, “, která je upravena v samostatné Smlouvě, která je součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tento doplněk umožňuje odklad splácení úvěru či jeho přerušení. Dále byla sjednání doplňková inkasní služba, která je upravena v samostatné Smlouvě, a je součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Splátkový kalendář však žalovaná nedodržela, dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne , datum, ve výši , částka, . Tato splátka zahrnuje poplatek za splátku úvěru a splátku za výkon služby Podpora ve výši 701 Kčměsíčně, která je splatná společně s úvěrovou splátkou. Prvá upomínka byla žalované zaslána dne , datum, a druhá dne , datum, , na upomínky žalovaná nereagovala, proto byla vyzvána k úhradě dluhu pod sankcí zespatnění, když nevyrovná své závazky. Protože se tak nestalo, přistoupil žalobce k zesplatnění jistiny, dopisem ze dne , datum, a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru (čl. V. 5.5 Smlouvy). Na žalobě zůstala částka , částka, (zesplatněná jistina), kterou požaduje žalobce se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, (upomínky). Na nákladech řízení bylo účtováno , částka, .2. Soud jednal a rozhodl dne , datum, bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno fikcí dnem , datum, . Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. a jednal bez přítomnosti účastníků.3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Dle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaná souhlasila s tím, že částka , částka, bude odečtena jako náklad žalobce od poskytované jistiny (čl. 4.8 smlouvy) a také se zavázala zaplatit úrok v celkové výši , částka, , celkem , částka, . Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Ve splátkách po , částka, . Dále byla předložena Smlouva o inkasní službě – zde byly splátky po , částka, měsíčně a u služby , Anonymizováno, po , částka, měsíčně, což činí v součtu splátku měsíčně , částka, . Celkem by tedy mělo být zaplaceno , částka, x 72 = , částka, . Žalobce dále doložil předžalobní výzvu, zesplatnění ze dne , datum, , upomínku č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, a doklady týkající se převodu částek , částka, a , částka, žalované (celkem poskytnuto žalobcem , částka, žalované). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena dle § 1810 a násl., § 2395 o. z. a násl.4. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předmětnou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, tzv. distančním způsobem, stvrzená verifikační platbou žalované. Smlouvu soud posuzoval dle § 1810 a násl. o. z., týkající se závazků ze smluv uzavřených se spotřebitelem i podle z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla napsána žalobcem předem, byla zaslána žalované e-mailem. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Jak sám žalobce uvádí, tzv. doplňkové služby tzv. , Anonymizováno, , jsou součástí Smlouvy o úvěru a jsou proto hodnoceny jako jeden celek. Z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaná, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr zjišťoval, ale zřejmě si nepočínal dostatečně obezřetně.5. Pokud se týče samotné Smlouvy o úvěru, uzavřené dne , datum, , úvěr byl sjednán na určitou dobu v délce 72 měsíců, výše základní splátky byla sjednána na , částka, měsíčně, což je celkem , částka, , což je v podstatě ještě jednou tolik, než si žalovaná půjčila (úvěr na , částka, , fakticky jí bylo poskytnuto , částka, ). Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaná uhradí žalobci účelně vynaložené náklady úvěru ve výši , částka, – což je žalobcem odečteno z poskytnutého úvěru, tudíž fakticky žalovaná obdržela částku , částka, . Pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky byly ve Smlouvě upraveny finanční nároky v čl. 5.3 Smlouvy, a to smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ve které je žalovaná v prodlení, náklad na upomínku č. , hodnota, ve výši , částka, , č. , hodnota, ve výši , částka, . Pokud se týče tzv. doplňkových služeb – např. Smlouva o zřízení Doplňkové služby , Anonymizováno, , či o inkasní službě, je soud přesvědčen, že Smlouvy byly takto již žalované předloženy, se všemi přílohami, včetně služeb doplňkových. Tyto „služby“ jsou koncipovány tak, aby byly jakoby pro dlužníka „výhodné“. Smlouvy byly uzavřeny rovněž na shodnou dobu jako je trvání základního úvěru, žalovaná navíc k pravidelným splátkám úvěru má platit částku , částka, , tudíž se tímto navyšují platby úvěru celkem až na částku , částka, měsíčně, a to za „služby“, které jednak banky poskytují bezplatně – např. zřízení inkasní služby, či za minimální poplatek a i ostatní doplňkové služby jsou postaveny především ke prospěchu žalobce, který tak zkresluj