4 C 185/2024-157 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne , datum, se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a nařízení jejich prodeje ve veřejné dražbě. Uvedl, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí každý s podílem o velikosti ideální ½. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl v dražbě soudního exekutora , tituly před jménem, , adresa, pravomocným a vykonatelným usnesením o příklepu čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Žalobce vyzýval žalovanou k jednání, ta však na jeho výzvu nijak nereagovala a tak žalobce předpokládá, že o nemovitosti nemá zájem. O získání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví nemá zájem ani žalobce.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Obsáhle popsala okolnosti insolvenčního řízení vedeného na svého manžela , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhož vzešla dražba jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech za účelem uspokojení věřitele společnosti , právnická osoba, a následné nabytí podílu žalobcem. Poukázala na neexistenci pohledávky uvedeného věřitele za jejím manželem, vadný postup insolvenčního soudu, insolvenčního správce i soudního exekutora a četné aktivity manžela , tituly před jménem, , jméno FO, , kterými se snažil na okolnosti insolvence opakovaně upozorňovat orgány činné v trestním řízení. Vyjádřila své přesvědčení o neplatnosti dražby, v níž žalobce spoluvlastnický podíl nabyl. Dále podrobila kritice činnost osob (mezi které zahrnula žalobce), které spekulativně skupují podíly na nemovitostech za nízké ceny a obratem je se ziskem prodávají, čímž provozují výnosný byznys bez ohledu na morálku, dobré mravy a zkracování dlužníků. Takové jednání by nemělo požívat právní ochrany. Žalovaná v tomto řízení navrhovala, aby bylo rozhodnuto o odkladu zrušení podílového spoluvlastnictví na dobu , Anonymizováno, let. Jako důvody pro tento odklad označila svůj citový vztah k nemovitostem (žila zde od dětství), poukázala na charakter památkově chráněného komplexu nemovitostí , Anonymizováno, společně s domem , adresa, , jehož je výlučným vlastníkem a rovněž poukázala na skutečnost, že nemovitost nemá žádný jiný přístup, než přes její nemovitost čp. , Anonymizováno, .3. Z výpisu z katastru nemovitostí byla zjištěna existence podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem s podílem každého z nich o velikosti ideální ½. Nabývacím titulem pro žalobce je usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , adresa, o příklepu čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , a na jehož základě žalobce svůj spoluvlastnický podíl nabyl za částku , částka, v dražbě konané v rámci insolvenčního řízení manžela žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , které od r. , Anonymizováno, až doposud probíhá u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. , Anonymizováno, . Ze znaleckého posudku společnosti , právnická osoba, – znalecká kancelář, zpracovaného v insolvenčním řízení, bylo zjištěno, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu na nemovitostech, které jsou předmětem tohoto řízení, činila ke dni , datum, částku , částka, (srovnávací hodnota nemovitostí činila , částka, ). Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti označené jako soubor věcí náležejících k mlýnu čp. , Anonymizováno, „, Anonymizováno, “ s pozemky st. p.č. , Anonymizováno, a st. p.č. , Anonymizováno, u obce , adresa, jsou kulturní památkou.4. Pokud jde o zpochybnění platnosti dražby a tím i spoluvlastnického práva žalobce žalovanou s odkazem na okolnosti nabytí podílu a okolnosti insolvenčního řízení vedeného na manžela žalované , tituly před jménem, , jméno FO, u Krajského soudu v Plzni , Anonymizováno, , pak soud uvádí následující Předně není úkolem soudu se v tomto řízení zabývat otázkou motivace žalobce k nabytí podílu na nemovitosti ani jinými jeho pohnutkami či charakterem jeho podnikatelské činnosti, ačkoli se žalovaná ve své úvaze o spekulativním jednání žalobce pravděpodobně nemýlí. Současně je ale nutno uvést, že dražba věcí v rámci insolvence či exekuce je zákonem řádně upravený postup při uspokojování věřitelů zadlužených osob a je zcela běžné, že se nemovitosti vydraží za mnohem nižší cenu, než je jejich skutečná hodnota, obzvlášť v případech, kdy se draží pouze spoluvlastnický podíl (tak tomu bylo i v tomto případě). Soud se v tomto řízení musí omezit pouze na okolnosti podstatné pro jeho předmět. Nabývací titul pro žalobce v podobě usnesení o příklepu byl již popsán shora. Z listin založených ve spise na čl. 26-29 (námitky insolvenčního dlužníka), čl. 31-34 (žádost ins.správce, usnesení insolvenčního soudu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jakož i z insolvenčního rejstříku z usnesení insolvenčního soudu (, Anonymizováno, a odvolacího Vrchního soudu v Praze (, Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že insolvenční správce požádal dne , datum, insolvenční soud o udělení souhlasu s vydáním výtěžku dražby spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech zajištěnému věřiteli , právnická osoba, . Insolvenční soud vzal usnesením ze dne , datum, předložení tohoto návrhu na vědomí. Proti tomuto rozhodnutí podal insolvenční dlužník , tituly před jménem, , jméno FO, námitky, o nichž rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne , datum, tak, že udělil souhlas s vydáním výtěžku zajištěnému věřiteli. Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze dne , datum, tak, že rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil, námitkám dlužníka , tituly před jménem, , jméno FO, tedy nebylo vyhověno (obě rozhodnutí tak nabyla právní moci dne , datum, ). Tímto postupem tedy bylo s konečnou platností rozhodnuto i o výtěžku předmětné dražby bez toho, aby zde vznikly nějaké pochybnosti o dražbě samotné. Pro soud je v tomto řízení rozhodující, že usnesení o příklepu jakožto nabývací titul je platné, dražba nebyla zneplatněna ani žádné řízení o její neplatnosti neprobíhá a (spolu)vlastnické právo žalobce je řádně zapsáno v katastru nemovitostí. Za této situace soudu nepřísluší (spolu)vlastnické právo žalobce žádným způsobem zpochybňovat, pokládá jej za prokázané a aktivní věcnou legitimaci žalobce k podání této žaloby za danou.5. Soud se následně zabýval skutečností, zda jsou dány důvody pro odklad zrušení podílového spoluvlastnictví tak, jak požadovala ve vzájemném návrhu žalovaná. Dle § 1155 o.z. lze zrušení spoluvlastnictví odložit tehdy, má-li být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka. Povinností tohoto spoluvlastníka je splnění uvedených podmínek tvrdit a prokazovat. Žalovaná byla u jednání dne , datum, dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů, jaká konkrétní její majetková ztráta by byla způsobena či jaký konkrétní chráněný zájem by byl vážně ohrožen v případě zrušení podílového spoluvlastnictví. Žalovaná na výzvu soudu reagovala podáním ze dne , datum, , v němž zmínila citový vztah k nemovitosti, její památkově chráněný charakter a absenci rozumného přístupu k nemovitosti. Dále polemizovala s vědomím žalobce o charakteru nemovitosti při nabytí jeho podílu, poukázala na blíže neurčený veřejný zájem a zmínila hrozbu devastace nemovitosti jako kulturní památky. Soud po zhodnocení argumentace žalované dospěl k závěru, že ani jedna ze dvou zákonných podmínek pro odklad zrušení spoluvlastnictví splněna nebyla. Pokud jde o zabránění majetkové ztrátě, žalovaná ani řádně netvrdila, k jaké ztrátě v její majetkové sféře by mělo dojít. V případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se druhému spoluvlastníku dostává finančního ekvivalentu jeho spoluvlastnického podílu. Majetkové sféry spoluvlastníka se společná věc může dotýkat např. tím, že generuje zisk z pronájmu, čímž může sloužit spoluvlastníku k získání obživy či k zaplacení úvěru, nebo tím, že spoluvlastník do společné věci významně investoval, přičemž očekává adekvátní návratnost své investice (např. v podobě bezplatného bydlení), nebo tím, že společnou věc užívá k podnikání. Nic z uvedeného není v daném případě aktuální. Pokud jde o vážné ohrožení oprávněného zájmu, pak tímto lze rozumět jakýkoliv podstatný zájem spoluvlastníka odlišný od jeho majetkového zájmu, který je objektivně schopen ospravedlnit zásah do práva ostatních spoluvlastníků na zrušení spoluvlastnictví. Oprávněný zájem se může se dotýkat i spoluvlastníkovi blízkých osob. Zde může jít o důvody charakteru jak dočasného (např. krátkodobé zdravotní problémy), tak i trvalého (např. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, vysoký věk spojený s potřebou obživy a bydlení…). U dlouhodobých okolností se však s poukazem na skutečnost, že odklad zrušení spoluvlastnictví nemá sloužit k zachování současného stavu, nýbrž má chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, obvykle vyžaduje, aby k nim přistoupila určitá další okolnost, že např. ve lhůtě stanovené pro odklad může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu. Soud je nucen konstatovat, že nic z výše uvedeného v