7 C 293/2025-51 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , domáhal po žalovaném zaplacení částky 63 061,66 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedl, že uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu ve výši 105 077 Kč celkem v osmi platbách. Žalovaný na svůj dluh plnil částkou ve výši 71 234,28 Kč. Ke dni podání žaloby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 62 267,20 Kč, složenou z jistiny ve výši 33 843,75 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 586,49 Kč, smluvního úroku ve výši 27 558,47 Kč a poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 278,49 Kč. Žalobce krom zmíněného požadoval zaplacení také smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru. Žalovaný vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení, které přesahovalo dobu 90 dnů, tak byl povinen zaplatit smluvní pokutu jen za období od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Žalobce soudu předložil smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi účastníky řízení. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 80 000 Kč, kdy tento úvěr byl žalovaný oprávněn postupně i opakovaně čerpat. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit včetně příslušenství. Mimo jiné se žalovaný zavázal zaplatit také smluvený úrok ve výši 0,933 % denně. Žalovaný se rovněž zavázal zaplatit částku ve výši 165 Kč za poskytnutou službu „, Anonymizováno, “ za každé expresní vyplacení tranše. Datum splatnosti první splátky bylo sjednáno na den , datum, . Žalovaný byl rovněž povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaný čerpal dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , a dne , datum, částku ve výši , částka, . Celkem tedy žalovaný čerpal částku ve výši 105 077 Kč.6. Žalobce vypověděl smlouvu, o čemž žalovaného vyrozuměl emailem ze dne , datum, s okamžitou účinností.7. Žalobce vyzval žalovaného výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 21. 5. 2025, jak podložil kopií výzvy a podacím lístkem.8. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z níže uvedených důvodů však soud shledal tuto smlouvu neplatnou.9. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 105 077 Kč, kdy se zavázal zaplatit žalobkyni krom dlužné jistiny také úrok ve výši 0,933 % denně, tedy více než 340 % ročně. Soud tak shledává smlouvu neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o.z. Nutno podotknout, že se na tuto smlouvu vztahují ustanovení § 1810 a násl. o.z. na ochranu spotřebitele, kdy v tomto případě se, co se úroku týče, jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018), čehož si je, vzhledem k obsahu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalobce jistě vědom.10. Nárok žalobce je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z, neboť zde nebyl a není platný závazek. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 105 077 Kč, na svůj dluh plnil částkou ve výši 71 234,28 Kč, proto výrokem I. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku, coby rozdíl mezi plněními, kdy tento rozdíl představuje částku ve výši 33 842,72 Kč. V tomto rozsahu tak bylo žalobě vyhověno, včetně úroku z prodlení, který má svůj zákonný základ v § 1968 a § 1970 o.z., kdy jeho výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Z výše zmíněného důvodu tak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. rozsudku, zamítl.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě úspěch žalovaného převýšil úspěch žalobce, přičemž žalovaný je ve věci nečinný, netvrdil ani neprokázal, že by mu nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl výrokem III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.13. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, soud uložil povinnost žalobci zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 631 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.14. V případě splnění povinností rozsudkem uložených, postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.