7 C 301/2025-64 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , domáhal po žalovaném zaplacení částky 47 906,93 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedl, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se krom dlužné jistiny zavázal zaplatit úrok ve výši 72,86 % ročně, kdy celý úvěr měl být splacen ve 48 měsíčních splátkách. Žalobce ovšem uplatnil kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 15 649,93 Kč za období od , datum, , tedy od uzavření smlouvy, do , datum, . Žalobce opakovaně upomínal žalovaného ke splnění dluhu a následně jej i vyzval před podáním žaloby ve smyslu § 142a o. s. ř., kdy tuto výzvu žalovanému odeslal dne 25. 4. 2025. Žalovaný na svůj dluh plnil částkou ve výši 7 743 Kč. Celková výše částky, kterou žalobce uplatnil, činí 47 906,93 Kč. Krom zmíněného žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky od 27. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně. Žalobce pohledávku nabyl od právního předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. , hodnota, a dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovaným. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, a to převodem na účet, jak bylo doloženo dokladem o vyplacení úvěru. Krom jistiny se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 72,86 % ročně. Úvěr se žalovaný zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem byl žalovaný povinen zaplatit částku ve výši 123 888 Kč. Na svůj dluh žalovaný plnil částkou ve výši 7 743 Kč.4. Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru dopisem ze dne 26. 11. 2024.5. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce dopisem ze dne , datum, .6. Pohledávky právního předchůdce, mimo jiné i za žalovaným, byly na žalobce postoupeny smlouvou ze dne , datum, , jak bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, ze seznamu pohledávek, coby přílohy smlouvy o postoupení pohledávek.7. Žalobce vyzval žalovaného k plnění výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 25. 4. 2025, jak bylo zjištěno z výzvy samotné a podacího lístku.8. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 104 a násl zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy pohledávka právního předchůdce byla smlouvou ze dne , datum, postoupena žalobci. Tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.9. V případě smlouvy č. , hodnota, obdržel žalovaný peněžitou částku ve výši 40 000 Kč, kdy se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce krom dlužné jistiny také úrok ve výši 72,86 % ročně. Žalovaný tak ve 48 měsíčních splátkách měl zaplatit necelých 310 % poskytnuté částky. Soud tak shledává smlouvu neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o.z. Nutno podotknout, že se na tuto smlouvu vztahují také ustanovení § 1810 a násl. o.z. na ochranu spotřebitele, kdy v tomto případě se, co se úroku, jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018).10. Nárok žalobce je tedy nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z., neboť zde nebyl a není platný závazek. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč, na svůj dluh plnil částkou 7 743 Kč. Nárok žalobce představuje tedy rozdíl mezi plněními, tedy částku ve výši 32 257 Kč. V tomto rozsahu tak bylo žalobě vyhověno, včetně úroku z prodlení, který má svůj zákonný základ v § 1968 a § 1970 o.z., kdy jeho výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Ve zbývajícím rozsahu tak soud žalobu výrokem II. zamítl.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem III. dle § 142 odst. 2 in fine o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.13. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, soud uložil povinnost žalobci zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 479 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.14. V případě splnění povinností rozsudkem uložených, postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.