8 C 262/2025-37 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 13 410 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaní dne , datum, v době okolo 17:00 hod. na oslavě u domu č.p. , Anonymizováno, v obci , právnická osoba, fyzicky napadli , jméno FO, , nar. , datum, , který je pojištěncem žalobkyně, za což byli oba žalovaní rozhodnutím správního orgánu, tj. , adresa, , č. j. MÚ/04/460/24 ze dne , datum, uznáni vinnými z protiprávního jednání. V příčinné souvislosti s poškozením zdraví jmenovaného žalobkyně uhradila náklady zdravotní péče ve výši 13 410 Kč a vznikla jí tak majetková újma. Tuto částku žalovaní i přes výzvu žalobkyně k její úhradě nezaplatili.K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se 2. žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo 2. žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti 2. žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.1. žalovaný při jednání ve věci samé k návrhu na zahájení řízení uvedl, že ponechává rozhodnutí o něm na úvaze soudu.Svá skutková tvrzení žalobkyně v řízení prokázala rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků , adresa, č. j. MÚ/04/460/24 ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , jímž byli oba žalovaní uznáni vinnými ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustili vůči pojištěnci žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , a to tím, že 1. žalovaný dne , datum, v době okolo 17:00 hod. na oslavě svatby u domu č.p. , Anonymizováno, ve , právnická osoba, se bránil útoku pana , jméno FO, tak, že ho porazil na zem a dal mu jednu ránu pěstí do obličeje a jednu ránu pěstí do hrudníku, a 2. žalovaný násilím odtáhl pana , jméno FO, k autu a chtěl ho do něj proti jeho vůli naložit, přičemž při nakládání do auta fyzicky napadl pana , jméno FO, tak, že do něj mlátil, za což byl 1. žalovanému uložen správní trest napomenutí a 2. žalovanému správní trest pokuty ve výši 1 000 Kč. Dále pak žalobkyně v řízení k důkazu předložila vyčíslení nákladů léčebné péče, která byla poskytnuta v souvislosti s újmou na zdraví zraněné osoby, když z tohoto vyúčtování vzal soud za prokázané, že celková částka, kterou žalobkyně uhradila za lékařskou péči, poskytnutou v příčinné souvislosti s poškozením zdraví , jméno FO, , dosáhla výše 13 410 Kč. Předloženými výzvami k zaplacení náhrady nákladů ze dne , datum, , které byly oběma žalovaným doporučeně zaslány prostřednictvím pošty, pak žalobkyně prokázala, že před podáním žalobního návrhu bezúspěšně vyzývala žalované k zaplacení vzniklých léčebných výdajů.Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že v důsledku zaviněných protiprávních jednání žalovaných, pro něž byli tito pravomocně shledáni vinnými ze spáchání přestupků, jichž se dopustili vůči pojištěnci žalobkyně, byla žalující zdravotní pojišťovna nucena vynaložit náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, čímž jí ve smyslu citovaného zákonného ustanovení vzniklo vůči třetí osobě, tj. v daném případě vůči oběma žalovaným, regresní právo na náhradu těchto nákladů. Soud proto dospěl k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je co do svého základu zcela opodstatněným, neboť v řízení bylo prokázáno naplnění zákonných předpokladů pro to, aby žalobkyně mohla požadovat náhradu vynaložených nákladů, a to vůči oběma solidárně zavázaným žalovaným. Za situace, kdy žalobkyně doložila i výši nákladů na hrazené služby, proto soud podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 13 410 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, když žalobkyně se podaným návrhem domáhala přiznání tohoto úroku v návaznosti na uplynutí lhůty stanovené žalovaným k dobrovolné úhradě žalované jistiny v předžalobní výzvě ze dne , datum, . Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 , právnická osoba, úhradu celkové přiznané částky byla žalovaným dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 300 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a ze 3 úkonů po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která stanoví v návaznosti na ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. výši paušální náhrady náležející účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou jsou žalovaní opět povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně, byla stanovena totožná lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.