9 C 74/2025-90 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 52 593,63 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, Smlouvu o osobní kreditní kartě k účtu č. , č. účtu, , na základě které mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 12,75 % ročně, přičemž roční úroková sazba se mohla změnit v souladu s podmínkami, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/10 vyčerpané jistiny úvěru. Žalobkyně byla oprávněna provádět úhradu splátek vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků převodem z účtu žalovaného bez dalšího souhlasu. Přestože žalovaný úvěr čerpal, porušil podmínky smlouvy a žalobkyně proto dopisem ze dne 22. 10. 2024 od smlouvy odstoupila, přičemž smlouva zanikla doručením oznámení o odstoupení od smlouvy. Celková dlužná částka ke dni vyhotovení posledního historického výpisu ke smlouvě (10. 12. 2024) činila částku 60 270,43 Kč, sestávající z jistiny ve výši 50 433,63 Kč, poplatků úvěru ve výši 2 160 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 6 691,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 984,93 Kč, příslušenství dále představoval obchodní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením smlouvy byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.2. Ve věci byl dne , datum, vydán elektronický platební rozkaz č.j. , spisová značka, který byl žalovanému doručen dne 5. 3. 2025.3. Žalovaný podal proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu dne 19. 3. 2025 blanketní odpor, který podáním ze dne 17. 4. 2025 odůvodnil tím, že uznává pouze jistinu. Žalobkyně poskytla žalovanému v roce , Anonymizováno, kreditní kartu, díky které mohl žalovaný čerpat až do výše 100 000 Kč. Vyčerpanou částku z karty žalovaný průběžně splácel přes bankovní účet u žalobkyně. V roce 2024 však žalobkyně žalovanému zrušila bankovní účet, znemožnila mu přístup do elektronického bankovnictví a počala vyčerpanou částku na kartě vymáhat. Část čerpané částky žalovaný splatil, další však nikoliv, jelikož byl v časovém stresu a v nepříliš dobré ekonomické situaci a žalobkyně se splátkou spěchala. Žalovaný chtěl jistinu postupně splácet, a to po malých částkách s minimálním úrokem. Žalovaný podotkl, že žalobkyně nezjišťovala jeho finanční možnosti a neověřovala jeho aktuální ekonomickou situaci.4. Žalobkyně ve svém vyjádření k odporu žalovaného uvedla, že žalovaný uznal dluh co do jistiny, přičemž neuvedl, z jakého důvodu by žalobkyně neměla mít nárok na příslušenství pohledávky. Žalovaným tvrzené zrušení bankovního účtu dle žalobkyně nebylo relevantní, neboť žalovaný měl dle obchodních podmínek povinnost zajistit řádné hrazení pravidelných splátek úvěru. Žalovaný se dostával do prodlení s placením splátek již od roku 2006, poslední úhrada byla provedena dne 9. 7. 2024, poté již žalovaný neuhradil ničeho.5. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil, ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno dle občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.6. Ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě č. , hodnota, , všeobecných obchodních podmínek a podmínek pro vydávání a používání kreditních karet žalobkyně se podává, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr až do výši 100 000 Kč, který měl být evidován pod č. , č. účtu, , který mohl být čerpán prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1/10 vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaný souhlasil, aby banka prováděla úhradu jistiny úroků automatickým převodem z jeho účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal mít dostatek peněžních prostředků na účtu uvedeném ve smlouvě za účelem úhrady splatných závazků, v případě nemožnosti takovéto úhrady byl žalovaný povinen provést úhradu v termínu splatnosti jakoukoliv jinou formou. Žalovaný byl rovněž povinen informovat žalobkyni o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení návratnosti úvěru.7. Z oznámení žalobkyně ze dne 30. 11. 2005 se zjišťuje, že jím byly stanoveny úrokové sazby úvěrů s platností od 1. 12. 2005, a to v případě 18,9 % ročně.8. Z ceníků poplatků se podává výše poplatků spojených s úvěrem ke kreditní kartě.9. Z dopisu ze dne 4. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s poučením o postupu zaplacení dlužné částky a možných negativních následcích neuhrazení dlužné částky.10. Z dopisu ze dne 19. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s poučením o postupu zaplacení dlužné částky a možných negativních následcích neuhrazení dlužné částky.11. Z dopisu ze dne 29. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s poučením o postupu zaplacení dlužné částky a možných negativních následcích neuhrazení dlužné částky.12. Z dopisu ze dne 29. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s poučením o postupu zaplacení dlužné částky a možných negativních následcích neuhrazení dlužné částky, a to nejpozději do 5. 6. 2024, přičemž byl žalovaný upozorněn na možnost následného zesplatnění úvěru.13. Z oznámení o odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě se podává, že žalobkyně dne , datum, oznámila žalovanému, že pro porušení podmínek osobních kreditních karet odstoupila od smlouvy, a to doručením oznámení.14. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě č. , č. účtu, ze dne 6. 11. 2024 bylo zjištěno, že k datu výpisu čilo čerpání a poplatky částku ve výši 52 593,63 Kč, úroky částku ve výši 535,85 Kč, úroky po splatnosti částku 5 548,72 Kč, úroky z prodlení částku 448,56 Kč.15. Z přehledu splácení se podává platební morálka žalovaného k danému úvěru.16. Z výpisů z účtu ke kreditní kartě č. , č. účtu, byly dále zjištěny jednotlivá čerpání a splátky žalovaného k dané úvěrové smlouvě.17. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 11. 2024 včetně dokladu o odeslání se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem svého právního zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby.18. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku (zákona platného a účinného do 31. 12. 2013, tj. v době uzavření smlouvy) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.20. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalobkyně a žalovaný uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat s ohledem na datum uzavření smlouvy jako smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal úvěr. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci smlouvy sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a zesplatnila smlouvu.21. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené smlouvě o úvěru, ale i v ustanovení § 497 obchodního zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o úvěru, dosud proto žalobkyni dluží žalované částky na jistině úvěru, poplatcích spolu s kapitalizovanými úroky, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení, zákonnými úroky z prodlení a úroky, vše jak specifikováno ve výroku I. rozsudku, když úroky z prodlení mají oporu v ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb. platného a účinného do 31. 12. 2013), jakož i v ustanovení § 1970 o. z. a jeho výše v § 2 nařízení vlády č. 357/2013 Sb. Žalobkyně rovněž dostála svým povinnostem22. Žalovaný nárok žalobkyně nijak relevantně nezpochybnil, neprokázal, že by byl žalovaný dluh uhradil, byť i jen zčásti, a ani neuvedl jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět, přičemž naopak ve svém vyjádření uznal částku odpovídající dlužné jistině, přičemž neuvedl žádné zdůvodnění, na základě kterého by žalobkyně neměla mít nárok na úhradu rovněž příslušenství pohledávky. Svá tvrzení nadto žalovaný nikterak důkazně nepodpořil.23.