10 C 22/2025-65 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhali po žalovaných jednak odstranění kamery umístěné na stavení žalovaných na adrese , adresa, , popřípadě jejího přesměrování (přemontování) tak, aby nezasahovala na pozemek žalobců, jednak zaplacení částky , částka, . K uplatněným nárokům žalobci uvedli, že předmětná kamera snímá z velké části jejich dům se zahradou, zejména její spodní i horní část s bazénem, okna ložnice a okno kuchyně. Tato skutečnost je přinejmenším nepříjemná s tím, že se jedná o stalking. Po dobu více jak 4 měsíců se žalobci dle svých slov nemohou pohybovat po pozemku bez pocitu, že je někdo sleduje. Pokud jde o nárok na zaplacení částky , částka, , ten žalobci odvozují od svých výdajů, které vynaložili ve spojitosti s řešením závadné kamery, konkrétně jde o cestu k , právnická osoba, , adresa, (přestupkové komisi), o konzultaci na městské policii, o cestu k Okresnímu soudu v , Anonymizováno, (podání stížnosti), o vyhotovení fotodokumentace a zaslání doporučeného dopisu žalovaným.2. Žalovaní nároky uplatněné žalobou neuznali. Připustili, že na svém pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , na němž se nachází stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , umístili celkem dvě kamery. K umístění těchto kamer je vedla především prevence před dalším poškozováním a znečišťováním jejich majetku, jelikož žalobci v minulosti poškodili stromy vzrostlé na pozemku žalovaných, dále poškodili plot ve vlastnictví žalovaných, oddělující pozemek žalobců a žalovaných, jakož i opakovaně vhazují na pozemek žalovaných výkaly. Proto se žalovaní rozhodli umístit na svůj pozemek dvě kamery, aby odradili žalobce (ale i jiné osoby) od dalších protiprávních jednání. První z těchto kamer je však záměrně uzpůsobena tak, že nepořizuje záznam, pouze sama vykonává pohyb (tzv. se točí). Druhá kamera je sice uzpůsobena k pořizování záznamu, nicméně tato kamera je umístěna a natočena tak, že snímá výhradně pozemek žalovaných. I přesto, že ani jedna ze dvou kamer nepořizuje záznam o dění na pozemku ve vlastnictví žalobců, umístili žalobci na plot oddělující pozemek žalobců a žalovaných neprůhlednou látku, která zcela brání možnosti jakkoliv sledovat sousední pozemek. Tuto látku však žalobci umístili na plot žalovaných, aniž by si předtím byli vyžádali jejich souhlas. Podle názoru žalovaných tak nedochází k nepřípustnému zásahu do vlastnického práva žalobců, ani k zásahu do jejich soukromí, a proto odmítají požadavek žalobců na odstranění či přemontování kamery, resp. zaplacení jakékoliv peněžité částky, když ta není co do výše řádně odůvodněna. Závěrem žalovaní navrhli, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.3. Soud provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím poznatkům o skutkovém stavu.4. Z vyrozumění , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, o odložení věci soud zjistil, že se jedná o vyrozumění podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, kterým bylo odloženo oznámení žalobců, dle něhož koncem měsíce listopadu 2024 si měli žalovaní umístit na svůj dům v obci , adresa, kameru, která má rovněž směřovat na dům žalobců a ten snímat, přičemž na uvedené straně domu je umístěna kuchyně a ložnice. Správní orgán věc odložil, jelikož došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo o předání věci.5. Z předložené fotografické dokumentace (č. l. 4) soud zjistil, že se jedná o sadu fotografií zachycujících jednak oplocení a dílem vzrostlou vegetaci, jednak kameru zavěšenou na podbití stavby rodinného domu z různých úhlů pohledu. Z připojených účtenek , právnická osoba, bylo zjištěno, že za pořízení fotografií (fotopřístroj CEWE přímý tisk) bylo dne , datum, účtováno 89 Kč a dne , datum, účtováno 36 Kč. Z doloženého podacího lístku vzal soud za prokázané, že žalobce adresoval žalovaným doporučené psaní s datem podání , datum, .6. Z fotografie připojené žalovanými k jejich vyjádření k žalobě (č. l. 22) bylo pouze zjištěno, že zachycuje výkaly bez bližší vazby.7. Při jednání konaném dne , datum, byl žalovanou demonstrován živý přenos druhé z kamer umístěné za oknem v přízemí.8. Soud dále ve věci konal ohledání na místě samém podle § 130 odst. 2 o. s. ř. Při něm bylo zjištěno, že jedna z kamer, která se podle dosavadní fotodokumentace založené v soudním spise nacházela přibližně na úrovni podbití střechy stavení žalovaných, je již svěšená, resp. se nachází volně zavěšená zhruba v poloviční výšce mezi zemí a zmíněným podbitím. V té spojitosti bylo žalovanými sděleno, že tato kamera skutečně byla odinstalována ze své původní pozice. Žalobci poukázali na to, že právě tato kamera byla zdrojem jejich neklidu a obav ze zásahu do soukromí, neboť směřovala přímo do okna jejich ložnice a do kuchyně. V místě své původní instalace byla připojena černým kabelem a reagovala na pohyb natáčením. Žalovanými bylo znovu zdůrazněno, že tato kamera vždy představovala atrapu, která nepořizovala žádný záznam a jejím cílem bylo pouze odrazení případných narušitelů pozemku. Z průběhu ohledání na místě byla soudem pořízena fotodokumentace stavu na místě (č. l. 32 soudního spisu).9. Soud zvážil argumentaci účastníků a výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.10. V prvé řadě pokládá soud za potřebné zdůraznit, že z jeho strany došlo v tomto sporu k obsáhlému pokusu o smírné urovnání pře mezi účastníky. Již z průběhu prvého jednání ve věci a vylíčení postojů účastníků bylo zřejmé, že původem sváru mezi nimi není až instalace samotné (sporované) kamery, ale ve skutečnosti zásadní neshody týkající se zejména hospodaření žalovaných na pozemku sousedícím s pozemkem žalobců, resp. výskytu flory a fauny v bezprostřední blízkosti společné hranice těchto pozemků. Žalovaní dle žalobců měli nechat tuto část pozemku zarůstat plevelnými rostlinami (mj. tzv. husí packou), měli sázet a nechat růst velké stromy v blízkosti plotu, skrz plot pak měly pronikat drůbež na pozemek žalobců. Naopak dle žalovaných měli žalobci poškodit stromy vzrostlé na pozemku žalovaných, plot ve vlastnictví žalovaných oddělující pozemek žalobců a žalovaných, přičemž opakovaně měli vhazovat na pozemek žalovaných výkaly. Z barvité výměny názorů účastníků na jejich soužití v této oblasti již tehdy nabyl soud přesvědčení, že jejich nynější střet má ve skutečnosti původ právě v rozdílném pohledu na to, jak by měl či neměl vypadat prostor pozemku žalovaných v blízkosti hranice s pozemkem žalobců, a nikoli v instalaci kamer, které představují teprve druhotný problém mezi nimi. O svém přesvědčení se soud sám utvrdil při ohledání na místě samém, v jehož průběhu si účastníci opět vyměnili, byť už ne tak emočně, názory na udržování či neudržování dotčeného pozemku s ohledem na porosty a chov hospodářských zvířat, zvláště hus a slepic.11. Soud tedy již na prvním jednání nabádal účastníky k urovnání těchto neshod. Poukázal na to, že účastníci vedle sebe sdílí svůj životní prostor, a proto by bylo moudré jimi artikulované problémy vyřešit, neboť v opačném případě se mohou každou chvíli ocitnout s nějakou věcí u soudu, kdy soudní řízení nemusí být žádnou lacinou záležitostí, obzvlášť dojde-li k právnímu zastoupení, anebo je-li třeba provést důkaz znaleckým posudkem apod. Při ohledání na místě soud navrhl určité kompromisní řešení ohledně kamer. V té spojitosti poukázal na to, že žalovaní mohou nechat střežit svůj majetek, tedy přilehlý pozemek, který sousedí s pozemkem žalobců, i jiným způsobem, než instalací kamery v jejím původním místě (tj. na úrovni podbití střechy rodinného domu žalovaných). Účastníkům byl tedy dán ke zvážení koncept smírného urovnání sporu spočívající v tom, že žalovaní by se zavázali odstranit, resp. přemístit kameru tak, aby nesnímala, respektive nemohla zabírat pozemek a jiné nemovitosti ve vlastnictví žalobců, přičemž druhá kamera, která se nachází za oknem stavby žalovaných, směřující rovněž na stranu pozemku žalobců, by mohla být ponechána na místě, neboť ta již nezasahuje takovým způsobem do sousedního pozemku ve vlastnictví žalobců (a ani nebyla zdrojem rozepří, resp. důvodem pro podání nynější žaloby). Dále soud nadnesl řešení otázky dosavadních nákladů řízení, na nichž ovšem po krátké výměně názorů a stanovisek účastníků samotných nepanovala shoda. Účastníky zde soud upozornil na to, že další pokračování sporu by si vyžádalo nemalé náklady. Závěr byl dohodnut takový, že právní zástupce žalovaných připraví možné verze smírného řešení do 30 dnů, které budou předloženy soudu. Soud pak s těmito návrhy seznámí žalobce a zjistí jejich stanovisko.12. Žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce předložili návrh na uzavření smíru podáním ze dne , datum, , v jehož rámci by byli ochotni zavázat se sporovanou kameru odstranit za podmínky, že se žalobci zaváží uhradit jim polovinu nákladů řízení, konkrétně částku 12 163 Kč. Na tuto nabídku reagovali žalobci dopisem ze dne , datum, tak, že ji odmítli. Poděkovali soudu „za kladné vyřešení problému se stalkingem“, neboť dle nich sou