10 C 31/2026-18 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení celkem 345 061,31 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že původní věřitel, obchodní společnost , právnická osoba, . (jež se sloučila fúzí se společností , právnická osoba, . na základě notářského zápisu NZ 1307/2021, N 1624/2021 ze dne , datum, ), uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaný nedodržel svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas, když se dostal do prodlení se splácením úvěru. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupil původní věřitel dne , datum, k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 344 562,31 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 18 535,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 514,15 Kč, jakož i z dlužných poplatků ve výši 499 Kč. Pohledávka vůči žalovanému byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalovaného bez odezvy.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně jejích příloh v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu , právnická osoba, . ze dne , datum, .4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, a jeho přijetí žalovaným dne , datum, soud zjistil, že úvěrující se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 400 000 Kč bezhotovostním převodem na blíže specifikovaný bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet úvěr formou 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 155 Kč. Dále byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 9,4 % ročně (RPSN 9,81 %). Celkem se žalovaný jako úvěrovaný zavázal vrátit úvěrujícímu za dobu 10 let trvání úvěru částku ve výši 618 407,42 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky pro půjčky a sazebník poplatků.5. Z výpisů z účtu , právnická osoba, . a , právnická osoba, . bylo zjištěno, že úvěr ve výši 400 000 Kč byl žalovanému bezhotovostně poskytnut na smluvený bankovní účet dne , datum, . Z těchto výpisů je rovněž patrné, že žalovaný se postupně dostal do prodlení s hrazením splátek úvěru.6. Z dopisu , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že jím byl žalovaný bankou zpraven o zesplatnění úvěru a současně vyzván k okamžité úhradě nesplacené části úvěru, která tehdy činila 364 111,38 Kč. Z dopisu ze dne , datum, pak bylo zjištěno, že jím byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby (doloženo podacím archem).7. Z přehledů inkasní bilance k dané úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že po započtení dílčích plateb žalovaného a s přihlédnutím k zesplatnění úvěru původním věřitelem (resp. nástupnickým peněžním ústavem , právnická osoba, .) zůstala ke dni , datum, nesplacena jistina úvěru v rozsahu 344 562,31 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok v rozsahu 18 535,92 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení v rozsahu 514,15 Kč, jakož neuhrazeny zůstaly i dlužné poplatky ve výši 499 Kč.8. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Před uzavřením této smlouvy původní věřitel (úvěrující) splnil povinnost provést prověrku úvěruschopnosti žalovaného, když v tomto směru zkoumal úvěruschopnost žalovaného jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací, tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR), včetně informací o příjmech žalovaného ve výši 35 000 Kč měsíčně. Úvěrující zohlednil výdaje ve výši 12 277 Kč měsíčně s tím, že na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje žalovanému zbývalo celkem 22 723 Kč, a byl tedy schopen úvěr splácet. Tyto skutečnosti se podávají z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a výsledků provedených lustrací ve zmíněných registrech.9. Z předložených listinných důkazů a právního posouzení je patrné, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem (úvěrujícím) a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty úvěrové prostředky v částce 400 000 Kč. Žalovaný se postupně dostal do prodlení se splácením úvěru, pročež banka přikročila k jeho zesplatnění. Z přehledu inkasní bilance vyplynulo, že žalovaný dluží nyní žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena, nesplacenou jistinu úvěru ve výši 344 562,31 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 18 535,92 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 514,15 Kč, jakož i dlužné poplatky ve výši 499 Kč. Příslušenství pohledávky bylo kapitalizováno ke dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně má proto právo i na úhradu tohoto příslušenství v otevřené podobě, tj. do jeho úplného zaplacení. Právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně. Neúspěšný žalovaný je tudíž povinen uhradit žalobkyni soudní výlohy v plném rozsahu.11. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 13 803 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 29 100 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 9 700 Kč za 1 úkon právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 350 Kč. Konečně žalobkyni přísluší i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování a přiznané náhrady jeho hotových výdajů ve výši 6 395 Kč (s přihlédnutím k zákonnému zaokrouhlení daně na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosahují částky 50 648 Kč.12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.