10 C 78/2026-15 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení 11 826 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 826 Kč od , datum, do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi obchodní společností , právnická osoba, . (původní věřitel) a obchodní společností De Vries , právnická osoba, . a navazující smlouvy o postoupení pohledávek, již žalobkyně uzavřela s posledně jmenovanou obchodní společností dne , datum, . Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky v souhrnné výši 29 200 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne , datum, . Uvedené prostředky, splatné , datum, , žalovaný vzdor výzvě dosud nevrátil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, (včetně jejich příloh v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejichž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne , datum, .4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky s úvěrovým limitem ve výši 14 600 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal hradit úvěr v podobě měsíčních splátek, popřípadě minimální platby představující 10 % jistiny s veškerými úroky a penále přirostlé během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč. Původní věřitel přikročil k okamžitému zesplatnění úvěru elektronickým dopisem ze dne , datum, , jímž zároveň vyzval žalovaného k vrácení celého dluhu, jak bylo zjištěno z obsahu dopisu.5. Z předložených potvrzení o provedených transakcích bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalovanému celkem 29 200 Kč, a to ve 2 platbách po 14 600 Kč (dne , datum, a dne , datum, ) převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , uvedený ve zmíněné úvěrové smlouvě. Platby byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby, jak soud zjistil z obsahu dopisu žalobkyně, sepsaného již v právním zastoupení, ze dne , datum, (doloženo podacím lístkem).6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.7. Z výše vyložených listinných důkazů i právního posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Provedenými listinnými důkazy bylo postaveno najisto, že žalovanému byly původním věřitelem poskytnuty peněžní prostředky v souhrnné výši 29 200 Kč, které byly v důsledku vyvolání okamžité splatnosti celého úvěru splatné ke dni , datum, . Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, neprokázal, že by byl zapůjčené prostředky vrátil, byť i jen zčásti, a ani neuvedl jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala toliko jistinu úvěrové pohledávky, tj. vrácení prostředků dříve poskytnutých žalovanému, soud žalobě vyhověl. Právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.9. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 400 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 315 Kč, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 2 815 Kč.10. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí 1 000 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 200 Kč. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.11. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.