5 C 37/2026-86 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který by doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 20 682,68 Kč s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikovala. Konstatovala, že , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 22,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného a výpise. Žalovaný opakovaně čerpal finanční prostředky a splácel sjednané splátka, avšak ke dni podání žaloby byla nesplacena vyčerpaná částka ve výši 14 490,72 Kč. Žalovaný tak povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru neplnil řádně a včas a opakovaně se dostával do prodlení se splacením, banka proto okamžitě úvěr zesplatnila ke dni 31. 5. 2025. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 14 490,72 Kč, poplatky ve výši 4 345 Kč, úrokem do 23. 9. 2025 ve výši 1 358,16 Kč, úrokem z prodlení do 23. 9. 2025 ve výši 488 Kč.2. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 19. února 2026 č. j. 5 C 37/2026 – 35 doplnila žalobkyně svá tvrzení. Konstatovala, že žalovaný postupně načerpal 19 482,31 Kč, když první načerpání bylo datováno 28. 11. 2023 ve výši 1 453,70 Kč. Částka 19 482,31 Kč byla postupně načerpána od listopadu 2023 do února 2025. Poplatky ve výši 4 345 Kč jsou tvořeny součtem čtyř poplatků po 800 Kč za upomínky odeslané v únoru, 2 x v dubnu a jednou v červnu 2025, součtem poplatků za vedení karty ve výši 49 Kč měsíčně, kdy za období od ledna do května 2025 tyto poplatky činí 245 Kč a součtem poplatku za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč, když tento byl účtován v březnu až květnu 2025 celkovou částkou 900 Kč. Právní předchůdce žalobkyně zjistil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, a to z informací poskytnutých samotným žalovaným, který uvedl v žádosti o úvěr ze dne , datum, , a dále z dalších informačních zdrojů. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že má celkový příjem do domácnosti 60 000 Kč, nemá žádné vyživovací povinnosti, náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně, když má pravidelný zdroj příjmu ze zaměstnaneckého poměru ve výši 27 631 Kč měsíčně. Tento příjem byl ověřen z jednotlivých bankovních výpisů žalovaného. Banka rovněž zkoumala platební morálku žalovaného lustrací v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí a dále v interních databázích, když při vyhodnocení všech dostupných informací nezjistila žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly neschopnosti žalovaného úvěr řádně splácet. Banka využila matematický model výpočtu úvěruschopnosti, a to prostřednictvím výpočtu ukazatelů DTI a DSTI dle platného doporučení ČNB.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 6. 3. 2026. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi , právnická osoba, ., (dále jen banka) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dne , datum, . Na základě této smlouvy byly pohledávky specifikované v seznamu postoupených pohledávek postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. Banka dopisem ze dne 25. 9. 2025 oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalovaného, když toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě 29. 9. 2025, jak bylo prokázáno oznámením i potvrzením o podání.5. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla sporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru datované , datum, , jakož i ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru číslo , hodnota, bylo prokázáno, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru dne , datum, , a to k žádosti žalovaného. Touto smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 15 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Smluvní strany sjednaly roční úrokovou sazbu pro hotovostí i bezhotovostní čerpání 22,99 %. V článku II. sjednaly poplatky, a to ve výši 49 Kč měsíčně za vedení hlavní karty, 49 Kč za výběr hotovosti z bankomatu banky i ostatních bank v ČR, dále poplatek za přečerpání úvěrového rámce 300 Kč měsíčně, za zaslání každé upomínky 600 Kč. V článku IV. úvěrové smlouvy byly sjednány podmínky splácení úvěru. Způsob čerpání úvěru byl prokázán výpisem ke kreditní kartě , Anonymizováno, kdy první čerpání úvěru nastalo , datum, částkou 1 453,70 Kč, a takto pokračovalo až do února 2025, kdy žalovaný celkem načerpal 19 482,31 Kč. Žalovaný ke dni 7. 4. 2025 se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru částkou 1 976,11 Kč, z čehož dlužná jistina činila 559,62 Kč, úroky 818,49 Kč a poplatky 898 Kč, jak bylo prokázáno výzvou datovanou 7. 4. 2025. Žalovaný i následující měsíce se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek úvěru, proto byl bankou opakovaně vyzýván k úhradě, a to konkrétně upomínkami ze dne 15. 4., 18. 4., 7. 5., 1. 6., 16. 6., 6. 7., 13. 10. 2025. Uvedené bylo potvrzeno obsahem jednotlivých upomínek. Upomínkou ze dne 1. 6. 2025 došlo k zesplatnění úvěru, neboť nebylo adekvátně reagováno na předchozí upomínky o dluhu žalovaného u banky. Ke dni 1. 6. 2025 dluh činil 20 193,88 Kč, z toho poplatky 4 345 Kč a úroky 1 358,16 Kč. Souhrnná částka pak měla být uhrazena nejpozději do 16. 6. 2025.6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi bankou, jako právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v intencích § 2395 a následující o. z. Touto smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 15 000 Kč, když žalovaný se zavázal tento hradit společně s úrokem ve výši 22,99 % ročně, stejně tak i poplatky sjednané v úvěrové smlouvě. Úrok byl sjednán v souladu s § 2395 o. z. Žalovaný však nedostál svého závazku vyplývajícího z úvěrové smlouvy, opakovaně byl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek úvěru, proto jednotlivými upomínkami vystavenými bankou v období od dubna do července 2025 byl vyzýván k úhradě dluhu, na což adekvátně nereagoval. Banka proto využila ve smlouvě obsaženého ujednání a dopisem ze dne 1. 6. 2025 úvěr zesplatnila. Dlužná jistina činí částku 14 490,72 Kč, kapitalizované úroky částku 1 358,16 Kč, když tyto byly kapitalizovány z uvedené jistiny ve výši 22,99 ročně za období 31. 5. 2025 do 29. 8. 2025 a od 30. 8. 2025 do 23. 9. 2025 pak činily úroky 12 % z nesplacené jistiny. Úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala částkou 488,80 Kč za období 31. 5. do 23. 9. 2025 a dále tento v zákonné výši požadovala od 24. 9. 2025 do zaplacení z nesplacené jistiny a poplatků. K poplatkům je třeba uvést, že tyto vychází přímo z úvěrové smlouvy, kdy banky za upomínky za únor 2025, 2 x za duben 2025 a jednou za červen 2025 požadovala vždy 800 Kč (4 x 800 Kč), dále za leden až květen 2025 poplatek ve výši 49 Kč měsíčně za vedení karty a dále za přečerpání úvěru v březnu, dubnu a květnu 2025 poplatek ve výši 3 x 300 Kč. Soud s ohledem na uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.7. Soud pro úplnost dodává, že banka jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zjišťovala s náležitou péčí úvěruschopnost žalovaného, vycházeje z přístupných veřejných i neveřejných databází, jakož i z údajů uvedených samotným žalovaným v žádosti o revolvingový úvěr, jakož i z výpisu z běžného účtu žalovaného. Vycházela tak ze zjištění, že žalovaný má stálý příjem z pracovního poměru ve výši 27 631 Kč měsíčně, pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Čistý měsíční příjem domácnosti činil 60 000 Kč, žalovaný byl svobodný, bez vyživovací povinnosti. Žil v pronajatém bytě, jeho podíl na nákladech na bydlení činil 50 %. Banka uzavřela, že při poskytnutém úvěrovém rámci 15 000 Kč je žalovaný schopen splácet předmětný úvěr. Žalovaný ostatně nedostatečné prověřování úvěruschopnosti stran banky nesporoval, ve věci zůstal zcela pasivní.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, k