7 C 365/2025-38 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , domáhal po žalované zaplacení částky 21 006,71 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedl, že pracovníky společnosti , právnická osoba, , žalobcem zplnomocněnými, bylo zjištěno, provedenou kontrolou č. , hodnota, (, Anonymizováno, ) dne , datum, , že žalovaná na odběrném místě , adresa, , prováděla neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem tohoto jednání žalobce požaduje zaplacení náhrady škody ve světle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb. Ze strany žalobce byla dne , datum, ukončena smlouva na dodávku elektrické energie ve zmíněném odběrném místě a následně byl vydán příkaz k demontáži elektroměru č. , hodnota, , který z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva tak byla administrativně ukončena stanovena náhradních hodnot ke dni , datum, se stavem VT , Anonymizováno, kWh a NT , Anonymizováno, kWh na elektroměru. Dne , datum, byla zástupcem distributora do odběrného místa přerušena dodávka elektrické energie vyjmutím pojistek z hlavní domovní sítě. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, , byl dne , datum, demontován elektroměr se stavy VT , Anonymizováno, kWh a NT , Anonymizováno, kWh, tedy stavy vyššími než při ukončení smlouvy. Celková doba trvání odběru již bez smlouvy byla 48 dní. Žalobce tedy požadoval zaplacení jednak částky představující náhradu škody za odebranou elektřinu ve výši 5 000,80 Kč, částky 388,45 Kč, představující platby za příkon, a částky 15 617,47 Kč vč. DPH, coby náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru. Nad rámec zmíněného žalobce požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 21 006,71 Kč od 11. 6. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soudem bylo následně, při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř., rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.5. Z předložené smlouvy o připojení elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne , datum, bylo zjištěno, že odběrné zařízení v odběrném místě žalované bylo na základě této smlouvy připojeno k distribuční soustavě.6. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, bylo zjištěno, že na základě ukončení smlouvy o dodávce elektřiny byl demontován osazený nepřístupný elektroměr. Po provedené demontáži bylo odběrné místo řádně zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci. Odběrné místo bylo bez napětí. Odpojeno bylo v hlavní domovní skříni vyjmutím pojistek dne , datum, . Z oznámení o výsledku této kontroly odběrného místa bylo zjištěno, že stavy elektroměru žalované – č. , hodnota, byly – T1 , Anonymizováno, kWh, a T2 , Anonymizováno, kW. Tyto hodnoty byly zjištěny i ze zkušebního protokolu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, .7. Z předloženého výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny bylo zjištěno, že žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 21 006,72 Kč, složenou z následujícího. Za neoprávněný odběr, který představoval rozdíl mezi naměřenými hodnotami počátečního stavu a koncového stavu, při ceně 10,48385 Kč za 1 kWh, byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 000,80 Kč. Dále byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 388,45 Kč za příkon. V poslední řadě byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 15 617,47 Kč, coby náhradu nákladů za přerušení (zamezení neoprávněného odběru v tomto případě) a přezkoušení elektroměru v AMS. Uvedené částky jsou včetně DPH. Částka 21 006,71 Kč pak byla žalované vyúčtována vyúčtováním č. daňového dokladu , Anonymizováno, .8. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, jednak upomínkami, jednak výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 30. 7. 2025, jak bylo zjištěno z výzvy samotné a dodejky.9. Po právní stránce soud uzavřel, že žalovaná v důsledku neoprávněného odběru elektrické energie, čímž zaviněně zasáhla do absolutního práva žalobce ve smyslu § 2910 věta první o.z., kdy bez toho, aniž by byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle ustanovení § 50 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., odebírala elektrickou energii. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení odebrané energie, jejíž množství bylo zjištěno z výše zmíněných protokolů o kontrole, ve výši 5 000,80 Kč a 388,45 Kč za příkon dle § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb, o měření elektřiny. V souvislosti se zamezením dalšího neoprávněného odběru žalobce uskutečnil opatření v podobě odpojení elektroměru v hlavní domovní skříni vyjmutím pojistek, a následně provedl kontrolu hlavní domovní skříně dne , datum, . V souvislosti s touto nezbytnou činností pak žalobci vznikla fakticky škoda ve výši 15 617,47 Kč včetně DPH. Po zaokrouhlení na dvě desetinná místa pak žalobci vznikl nárok na náhradu škody v penězích ve výši 21 006,71 Kč ve spojení s ust. § 2951 odst. 1 věta druhá o.z. Soud proto shledal žalobu důvodnou, a v plném rozsahu jí vyhověl, i pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní pak v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ode dne prodlení žalované, když ve vyúčtování stanovená částka byla splatná dne 10. 6. 2025, první den prodlení žalované je tedy den následující, a to 11. 6. 2025 do zaplacení.10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobce ve sporu. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobci jeho soudní výlohy v plném rozsahu.11. Náklady řízení žalobce dle ustanovení § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 841 Kč dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dále vzhledem k tomu, že žalobce nebyl zastoupen advokátem či jiným zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř., pak také částka ve výši 600 Kč, coby paušální náhrady za 2 úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení žalobce představují částku 1 441 Kč.12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.