7 C 368/2025-213 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne , datum, u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky 171 198,37 Kč s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , kdy na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, který měl žalovaný vrátit ve sjednaných 60 měsíčních splátkách po 5 574 Kč spolu se souvisejícími poplatky. Úroková sazba byla sjednána na 18,40 % ročně. Splátky však žalovaný řádně neplatil, proto banka celý úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 168 150,49 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 495,96 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 468,39 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 754,00 Kč. Dne , datum, uzavřel žalovaný s , právnická osoba, (původně , právnická osoba, smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb. Banka se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. , hodnota, a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku. Ke dni , datum, banka od smlouvy odstoupila, neboť žalovaný se na účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 293,88 Kč. Společnost , právnická osoba, nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, se společností , právnická osoba, ze dne , datum, . Dluhy ze shora uvedených smluvních závazků žalovaný neuhradil ani po předžalobních výzvách. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a společností , právnická osoba, a mezi žalobcem a společností , právnická osoba, , která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. V této věci byl soudem vydán dne , datum, elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne , datum, zrušen pro nemožnost jeho doručení do vlastních rukou žalovaného.3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, prokázal, že je v této věci aktivně legitimován a je držitelem pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému bankou oznámeno dopisem ze dne , datum, .5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 NOZ).6. Žalobce soudu předložil Návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, a akceptaci tohoto návrhu. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,40 % ročně. Úvěr měl žalovaný splácet v 60 měsíčních splátkách po 5 574 Kč s měsíčním poplatkem pojištění schopnosti splácet ve výši 451 Kč. První splátka byla splatná dne , datum, . Z předložených výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázané, že se žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Proto banka úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé pohledávky. Soud tak má prokázáno, že žaloba je v rozsahu nároku na zaplacení neuhrazeného úvěru po právu, když žalovaný neplnil základní povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy a v rozporu s ust. § 2395 NOZ nevrátil bance, resp. jejímu právnímu nástupci poskytnuté finanční prostředky.7. Soud má dále za prokázané, že žalovaný uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, na základě které zřídila banka pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, . Z historických výpisů má soud za prokázané, že žalovaný se na tomto účtu postupně dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, . Účet byl následně bankou vypovězen.8. Žalovaný žádným způsobem nárok žalobce nerozporoval. Nárok nezpochybnil ani co do základu, tak ani co do jeho výše. Proto soud mohl na základě obsahu soudního spisu učinit závěr, že nárok žalobce byl prokázán.9. Proto soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci dluh ve výši 170 904,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 495,96 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 468,39 Kč, s úrokem ve výši 18,40 % ročně z částky 168 150,49 Kč od 15. 3. 2025 do 13. 6. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 168 150,49 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 168 150,49 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení, částku ve výši 293,88 Kč.10. O zákonném úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1968 NOZ, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. V daném případě soud uznal žalovanou povinnou zaplatit i úroky z prodlení, když řádně a včas dluh neuhradila, když výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch nemá. Soud přiznal žalobci na nákladech řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 7 940 Kč, dále 3x režijní paušál po 450 Kč + 21 DPH dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 6 848 Kč, tj. celkem 37 297,70 Kč.