8 C 33/2026-20 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit a vyklizený žalobci předat byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku a dále povinnost zaplatit mu částku 50 694 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Podání návrhu na vyklizení bytu odůvodnil žalobce, jenž je vlastníkem stavební parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je bytový dům č. p. , adresa, , v níž se nachází i předmětný byt č. , hodnota, , tím, že uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne , datum, nájemní smlouvu k tomuto bytu s tím, že nájemní vztah byl počínaje dnem , datum, sjednán na dobu určitou jednoho roku, když ve smlouvě bylo sjednáno, že se nájemní vztah prodlužuje o další rok v případě, že pronajímatel neoznámí nájemci alespoň 30 dnů před ukončením smlouvy, že trvá na jejím ukončení. Nájemní vztah skončil v daném případě uplynutím sjednané doby na základě rozhodnutí pronajímatele dnem , datum, . Ode dne , datum, až dosud tedy žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Podání návrhu na zaplacení dlužné částky pak odůvodnil žalobce tím, že žalovaný po dobu nájemního vztahu neplnil řádně a včas povinnosti nájemce, a to tím, že neplatil pravidelně nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Z tohoto důvodu žalovaný dluží žalobci nedoplatek nájemného za měsíc únor 2025 ve výši 3 053 Kč a dále nájemné a zálohy na služby za měsíce březen až září 2025, a to vždy ve výši 6 049 Kč za každý jednotlivý měsíc. Jelikož žalovaný poté užíval předmětný byt bez právního důvodu, dluží žalobci za měsíce říjen 2025 a listopad 2025 dále úhradu v souhrnné výši 5 298 Kč. Celkem tedy žalovaný dluží žalobci částku ve výši 50 694 Kč. K dobrovolnému splnění povinnosti vyklidit předmětný byt a zaplatit dlužnou částku byl žalovaný bezúspěšně vyzván před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil, svoji nepřítomnost však včas telefonicky omluvil s tím, že netrval na své osobní účasti na jednání, když pouze požádal soud o možnost případného stanovení splátek pro úhradu dlužné částky, neboť je nezaměstnaný a teprve si bude zařizovat živnost, přičemž k uplatněnému nároku na vyklizení bytu žalovaný uvedl, že tento byt již vyklízí a může jej žalobci předat do konce příštího týdne.3. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem na straně jedné a žalovaným jako nájemcem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že se žalovaný stal nájemcem bytové jednotky č. , hodnota, o velikosti 2+kk ve třetím podlaží domu č. p. , adresa, . Vlastnické právo žalobce ke stavební parcele č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) v obci , adresa, , k. ú. , adresa, nad Otavou, jejíž součástí je budova č. p. , adresa, . Dopisem ze dne , datum, , zaslaným žalovanému doporučeně téhož dne prostřednictvím pošty, jak bylo v řízení rovněž doloženo, pak žalobce prokázal, že žalovaný byl v souladu s uvedeným smluvním ustanovením vyrozuměn o tom, že nájem bytu skončí dne , datum, , neboť Rada města , adresa, na svém jednání dne , datum, souhlasila s neprodloužením nájemní smlouvy, jelikož žalovaný zvlášť závažným způsobem porušoval své povinnosti nájemce. Žalovaný byl současně tímto dopisem vyzván k vyklizení předmětného bytu k datu , datum, a k jeho předání firmě , právnická osoba, , pověřené správou městských bytů.4. Žalovaný se nájemní smlouvou zavázal žalobci mj. k úhradě nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, a to ve výši uvedené v příslušném Evidenčním listu, se splatností měsíčně pozadu, a to nejpozději do 15. dne následujícího měsíce. Z předloženého platného Evidenčního listu vyplynulo, že výše nájemného a služeb souvisejících s užíváním bytu činila naposledy 6 049 Kč měsíčně. Platební morálka žalovaného je pak patrnou z předložené předžalobní upomínky žalobce, datované , datum, , jejíž přílohou byl rozpis dluhu žalovaného, který nezaplatil platby ani za měsíce říjen a listopad 2025, kdy užíval byt již bez platného právního důvodu, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak.5. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.6. Podle § 2201 občanského zákoníku o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.8. Provedenými listinnými důkazy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný se na základě účastníky uzavřené nájemní smlouvy stal nájemcem předmětného bytu, jehož pronajímatelem byl žalobce, když nájem byl touto smlouvou sjednán na dobu určitou, přičemž následně byla doba trvání nájemního vztahu postupně dále prodlužována, a to naposledy do dne , datum, . K prodloužení trvání nájemního vztahu žalovaného k tomuto bytu způsobem ujednaným v nájemní smlouvě i na další roční období však již nedošlo. Z uvedeného důvodu proto nájemní vztah žalovaného k předmětnému bytu skončil uplynutím dohodnuté doby, když ke konkludentnímu obnovení nájmu bytu v daném případě nedošlo (§ 2285 o. z.). Skončením nájmu zaniklo právo nájemce byt dále užívat a povinnost pronajímatele toto užívání strpět. Žalovaný tudíž od následujícího dne, tzn. od , datum, , užívá tento byt do současné doby bez jakéhokoliv platného právního titulu. O tom, že ze strany žalobce již za dané situace dále nedojde k prodloužení nájemního vztahu, přitom byl žalovaný relevantním způsobem písemně vyrozuměn. Soud tedy uložil žalovanému, jenž užíváním tohoto bytu bez jakéhokoliv právního důvodu nerespektuje vlastnické právo žalobce a brání tomu, aby byt mohl být pronajat jinému nájemci, povinnost vyklidit a vyklizený žalobci předat byt ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku [§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)]. Žalovaný přitom uplatněný nárok žalobce na vyklizení bytu (a ostatně ani nárok na zaplacení dlužné částky) nijak nezpochybnil a dokonce potvrdil, že je připraven byt v brzké době vyklidit a žalobci předat.9. Žalovaný se na základě uzavřené nájemní smlouvy stal v souladu s § 2201 a násl. a § 2235 a násl. o. z. nájemcem bytu, v důsledku čehož žalovanému vznikla mj. zákonná i smluvní povinnost řádně hradit žalobci jakožto pronajímateli sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním tohoto bytu. Žalovaný však tuto povinnost dlouhodobě neplnil, což bylo ostatně i důvodem pro to, aby mu nebyl prodloužen nájemní vztah k bytu, když nezaplatil žalobci stanovenou měsíční platbu za užívání předmětného bytu v celkové výši 6 049 Kč za měsíce březen až září 2025 (7 x 6 049 Kč) a rovněž tak i nedoplatek nájemného za měsíc únor 2025 ve výši 3 053 Kč. Za měsíce říjen a listopad 2025, kdy žalovaný po skončení nájemního vztahu užíval byt již bez právního důvodu, pak žalobci přísluší náhrada v souladu s ustanovením § 2295 o. z., podle něhož má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Žalobce tuto náhradu uplatnil v celkové výši 5 298 Kč (2 x čisté nájemné á 2 649 Kč). Žalobou uplatněný nárok na zaplacení dlužné částky tak byl soudem shledán v plném rozsahu důvodným a žalovanému tak byla uložena povinnost k úhradě celkové žalované jistiny ve výši 50 694 Kč [(7 x 6 049 Kč) + 3 053 Kč + 5 298 Kč], a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky za období od , datum, do zaplacení. Právo požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z., samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od , datum, . Pro zaplacení celkové uložené částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud nemohl vyhovět žádosti žalovaného o stanovení splátek, jelikož žalovaný žádné bližší okolnosti ke svým celkovým majetkovým poměrům neuvedl a tyto věrohodným způsobem rovněž neprokázal. Žádost o případné poskytnutí splátkového kalendáře tak musí žalovaný adresovat přímo žalobci.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 28 915,70 Kč. Náklady právního zastoupení žalobce, pokud jde o nárok na vyklizení bytu, dosahují výše 9 982,50 Kč a sestávají ze 3 úkonů právní služby dle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 6 900 Kč (3 x 2 300 Kč), ze 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z č