8 C 54/2026-48 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , když na základě dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, k této smlouvě byl žalovanému zřízen účet č. , č. účtu, , přičemž dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, požádal žalovaný o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč, jehož čerpání mu bylo umožněno na jeho uvedeném účtu. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému řádně provedla vyhodnocení jeho úvěruschopnosti. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. S ohledem na závažné porušení smluvních povinností ze strany žalovaného žalobkyně poté v souladu se svým smluvním oprávněním přistoupila dne , datum, k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu v kapitalizované výši 2 384,16 Kč. Zesplatňujícím dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, tvořeného dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 2 384,16 Kč. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni , datum, . Celkový dluh vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 50 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od , datum, do , datum, , dále se smluvním úrokem z částky 50 000 Kč od , datum, do zaplacení, když žalobkyně tento úrok požaduje v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 11,5 % ročně, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč od , datum, do zaplacení, přičemž dle svých interních pravidel poskytuje žalobkyně žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu pro zaplacení. Dále pak žalobkyně podanou žalobou požadovala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 384,16 Kč za období od , datum, do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do , datum, . Smluvními stranami bylo dále mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku s tím, že žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby, přičemž pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do 5 pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Žalovaný se dostal na svém běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč, který nevyrovnal. Uvedené dlužné částky žalovaný ani zčásti nezaplatil, byť k jejich úhradě byl před podáním žaloby žalobkyní upomínán zaslanou předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k návrhu na zahájení řízení nijak nevyjádřil.3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno do jeho datové schránky již dne , datum, . V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z předložených listinných důkazů.4. Z předložené Rámcové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému sjednané služby, včetně platebních, a to mj. i zřídit běžný účet č. , č. účtu, , přičemž dodatkem č. , hodnota, k této rámcové smlouvě ze dne , datum, bylo žalovanému umožněno přečerpání tohoto běžného účtu, a to co do výše kontokorentu 50 000 Kč. Nedílnou součástí smluvních ujednání byly předložené Obchodní podmínky, Podmínky pro používání kontokorentu a Ceník. Soudu pak byl k důkazu žalobkyní předložen rovněž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který mají k dispozici zájemci o jeho poskytnutí. Z předložené výzvy k zaplacení dluhu ze dne , datum, , z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, a z přehledu čerpání a splácení kontokorentu vzal soud za prokázané, že žalovaný porušil své výše zmíněné smluvní povinnosti, neboť se dostal do tzv. nepovoleného debetu (záporného zůstatku na běžném účtu), který i přes výzvu žalobkyně nevyrovnal, v důsledku čehož žalobkyně v souladu se svým smluvním oprávněním přistoupila ke dni , datum, k zesplatnění kontokorentu a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu za období od , datum, do , datum, v kapitalizované výši 2 384,16 Kč, jakož i částku záporného zůstatku na běžném účtu v doložené výši 1 000 Kč. K zaplacení celkové dlužné částky ve výši 53 384,16 Kč (50 000 Kč + 2 384,16 Kč + 1 000 Kč) byl žalovaný vyzván do , datum, .5. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě provedeného důkazního řízení tedy soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byly platně uzavřeny smlouvy o zřízení běžného účtu a o poskytnutí kontokorentního úvěru na tomto účtu žalovaného, když žalovaný čerpal prostřednictvím kontokorentu částku ve výši 50 000 Kč, avšak již následně neplnil svoji smluvní povinnost úvěr řádně a včas splatit a rovněž udržovat na běžném účtu potřebný stav finančních prostředků. Žalobkyni tak vzniklo oprávnění celý dluh žalovaného prohlásit za splatný, což následně učinila ke dni , datum, , v důsledku čehož žalobkyni vzniklo právo na úhradu veškerých žalobou požadovaných částek. Tyto částky žalovaný ani zčásti nezaplatil, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem žalovaným tvrzen a prokázán případný opak.7. Z výše popsaných důvodů proto soud shledal uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení celkové žalované částky plně důvodným, a proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno, když soud uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužných částek, a to včetně zákonného příslušenství v podobě uplatněných úroků a úroků z prodlení, přičemž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a samotná výše zákonného úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od , datum, . Pro úhradu celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 550 Kč, která je představována součtem již zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 040 Kč a doplatkem poplatku dle výroku III. tohoto rozsudku ve výši 510 Kč. Rovněž pro úhradu této částky pak byla žalovanému stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.9. V daném případě soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto je žalobkyně jako navrhovatelka podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 510 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 2 040 Kč podle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 2 550 Kč. Žalobkyni tedy zbývá doplatit rozdílovou částku ve výši 510 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé dle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení byla žalobkyni také stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.