9 C 342/2025-15 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal vydání soudního rozhodnutí, na základě něhož by byla zrušena vyživovací povinnost k jeho dceři , Jméno žalované, , žalované, a to s odůvodněním, že žalovaná ukončila studium k 30. 6. 2025, maturitní zkoušku složila dne 15. 9. 2025.2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 15. 12. 2025 uvedla, že již nestuduje, v současné době je nezaměstnaná a aktivně si hledá zaměstnání, tudíž dosud nezačala vykonávat výdělečnou činnost. Rovněž souhlasila, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání.3. Při splnění podmínek dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazu zjistil soud následující podstatné skutečnosti.5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že žalobci byla stanovena povinnost přispívat na tehdy nezletilou žalovanou částku 3 000 Kč měsíčně, a to počínaje od 1. 9. 2018.6. Z potvrzení o studiu ze dne 9. 6. 2025 se podává, že žalovaná byla od 1. 9. 2021 do 30. 6. 2025 žákyní Střední , Anonymizováno7. Z kopie vysvědčení o maturitní zkoušce bylo zjištěno, že žalovaná dne 15. 9. 2025 vykonala na , Anonymizováno, maturitní zkoušku s hodnocení „prospěla“.8. Podle ustanovení § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.9. Podle ustanovení § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.10. Z výše uvedeného vyplývá, že soud rozhodne o zrušení vyživovací povinnosti v navrhovaného rozhodné době, pokud dospěje k závěru, že žalovaný je schopen sám se živit.11. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 910 odst. 1 a § 911 o. z., když po zhodnocení všech provedených důkazů jej shledává důvodným. Žalovaná připustila, že již nestuduje. V současné době si aktivně shání zaměstnání. Za dané situace, kdy žalovaná již nepokračuje v přípravě na své budoucí povolání, zaměstnání, přichází v úvahu dle zákona zrušení vyživovací povinnosti, neboť žalovaná má možnost zajistit si sama svůj zdroj obživy, a to řádnou prací. Za dané situace je tedy splněna základní podmínka, schopnost sám se živit. Byť v tuto chvíli je žalovaná bez příjmu, nezaměstnaná, je schopna sama se živit vlastní prací, vlastním přičiněním. Vyživovací povinnost otce v aktuálním čase je tedy zrušená, když nepokračuje žádná další příprava žalované na budoucí výkon povolání. Podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/1195 Sb., o státní sociální podpoře, se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole považuje také doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška. Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedených důkazů se podává, že žalovaná ke dni 15. 9. 2025 vykonala maturitní zkoušku. Období její soustavné přípravy na výkon budoucího povolání tak skončilo dne 31. 8. 2025. Počínaje 1. 9. 2025 tedy žalované vůči žalobci nesvědčí právo na výživné mezi potomkem a předkem. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobce vůči žalované s účinností od 1. 9. 2025 zrušil.12. O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 o. s. ř., kdy žádnému z účastníků tuto náhradu nepřiznal, když žalobce byl ve věci procesně úspěšný, nicméně žádné náklady soudu neúčtoval a s ohledem na způsob vyřízení věci (bez ústního projednání) mu podstatné náklady v řízení nevznikly.