9 C 37/2026-56 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 205 375,63 Kč s příslušenstvím, jež sestávala z dlužné jistiny ve výši 187 571,71 Kč, dlužných poplatků ve výši 300 Kč, úroku ve výši 10,2 % ročně z částky 187 571,71 Kč od 22. 2. 2025 do 23. 9. 2025 ve výši 5 228,07 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 187 871,71 Kč od 22. 2. 2025 do 23. 9. 2025 ve výši 12 275,85 Kč, přičemž žalobkyně rovněž požadovala úhradu úroku ve výši 10,2 % ročně z částky 187 571,71 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 187 871,71 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že společnost , právnická osoba, . (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , který byl žalovanému poskytnut na úvěrový účet č. , č. účtu, ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit taktéž úrok ve výši 10,2 % ročně z dlužné jistiny úvěru. Žalovaný v průběhu splácení uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkově částku 12 428,29 Kč, proto na jistině úvěru zbývá doplatit částku 187 571,71 Kč. Žalované poplatky se skládají z poplatku za prohlášení úvěru za splatný, za vedení úvěrového účtu a případně za sjednané pojištění. Protože žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatné dne 21. 2. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyně, a to postupní smlouvou ze dne , datum, s účinností k témuž dni. Před uzavřením smlouvy dle žalobkyně byla prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě pokročilých scoringových a sociodemografických modelů, lustrace v Insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí, a také v interní databázi.2. K výzvě soudu žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně informace stran úvěruschopnosti žalovaného zjistila zejména z informací poskytnutých žalovaným, které uvedl v žádosti o úvěr, dále z veřejně či neveřejně přístupných databází, které umožňují posoudit finanční situaci žalovaného, potvrzení o příjmech od zaměstnavatele apod. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl celkový příjem domácnosti ve výši 35 000 Kč, čistý příjem činil 22 443 Kč, žalovaný neuvedl žádné vyživované osoby a žalovaný se měl podílet na nákladech na bydlení ve výši 64,12 %. U zaměstnavatele žalovaného byly ověřeny informace o čistém měsíčním příjmu žalovaného ve výši 22 443 Kč. Ze záznamu BRKI a NRI vyplynulo, že žalovaný nebyl v zásadě zatížen jinými závazky. Právní předchůdkyně dále provedla kontrolu v Insolvenčním rejstříku a databázi MVČR stran platnosti průkazu totožnosti.3. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.4. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.5. Aktivní legitimace stávající žalobkyně byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve spojení se soupisem postupovaných pohledávek a potvrzení o připsání úplaty za jednotlivé pohledávky, na jejichž základě žalovaná pohledávka včetně příslušenství postupně přešla z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, .6. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, ze dne , datum, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z čehož má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaný zavázal úvěr splácet v 84 měsíčních splátkách ve výši 3 340,94 Kč. Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 10,2 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 282 240,69 Kč.7. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, , jakož i platební historie, se podává, že žalovaný na úvěru čerpal celkově částku 200 000 Kč, přičemž na splátky úvěru uhradil částku ve výši 12 428,29 Kč. Z dokumentů byla rovněž zjištěna platební morálka žalovaného.8. Žalovaný v žádosti o úvěr ke své osobě uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije u rodičů, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 35 000 Kč, měsíční náklady na bydlení činí 4 000 Kč. Dále uvedl, že je zaměstnán u , tituly před jménem, , právnická osoba, na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 28 000 Kč. Dále sdělil, že nemá žádné vyživované osoby, k dalším výdajům neuvedl ničeho.9. Z potvrzení o výši příjmu se podává, že zaměstnavatel , tituly před jménem, , právnická osoba, dne 30. 5. 2024 vystavil potvrzení, že žalovaný je u něj zaměstnán od 1. 3. 2024 na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední tři měsíce ve výši 22 443 Kč.10. Z dopisu ze dne 29. 12. 2024 bylo zjištěno, že jím byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do 9. 1. 2025 a vyrozuměn o skutečnosti, že pokud nebude do tohoto termínu dlužná částka uhrazena, bude úvěr prohlášen za splatný.11. Z dopisu ze dne 23. 2. 2025 bylo zjištěno, že jím byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do 10. 3. 2025 a vyrozuměn o zesplatnění úvěru ke dni 21. 2. 2025.12. Z dopisu ze dne 9. 10. 2025 včetně dokladu o odeslání ze dne 13. 10. 2025 bylo zjištěno, že jím byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky a vyrozuměn o možnosti domáhat se jejího vymožení soudní cestou.13. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.18. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.21. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru. Soud přitom dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr, resp. poskytla žalovanému úvěr za okolností, z nichž nebylo