9 C 43/2026-23 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se návrhem na vydání platebního rozkazu domáhal po žalovaném zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím, k čemuž uváděl, že žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, ústně smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 300 000 Kč. Dne 21. 11. 2024 žalovaný výslovně uznal svůj dluh ve výši 300 000 Kč, který měl ze smlouvy o zápůjčce vůči žalobci, a zavázel se svůj dluh splatit nejpozději do 4. 4. 2025. Do data podání žaloby však žalovaný žalobci na svůj dluh ničeho, ani zčásti, neuhradil. Od data následujícího po splatnosti pohledávky požadoval žalobce rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Z výslovného uznání dluhu bylo zjištěno, že žalovaný jakožto dlužník podepsal žalobci jakožto věřiteli dne 21. 11. 2024 uznání dluhu, o celkové výši 300 000 Kč, který vznikl na základě zápůjčky uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, . Žalovaný v této listině prohlásil, že žalovanému dluží tuto částku, kterou se zavázal v plné výši splatit, a to nejpozději do 4. 4. 2025, a to na bankovní účet či hotově. Listina je opatřena ověřovacími doložkami pro legalizaci podpisu, a to jak žalobce, tak žalovaného.5. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 7. 2025 (doložené společně s kopií dodejky) se podává, že právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění.6. Na základě výše uvedeného tak lze v dané věci učinit skutkový závěr, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, ústně uzavřena dohoda, na základě které si žalovaný od žalobce půjčil částku v celkové výši 300 000 Kč. Žalovaný následně dne 21. 11. 2024 výslovně uznal svůj dluh v celkové výši 300 000 Kč vůči žalobci vzniklý z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, a zavázal se jej zaplatit nejpozději do 4. 4. 2025. Na svůj dluh však žalovaný žalobci neuhradil doposud ničeho.7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce na zaplacení dlužné částky ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.12. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran, tj. dosažení konsenzu stran, ale je nutné také přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. K uzavření smlouvy tedy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. Pouhým dosažením konsenzu stran o obsahu smlouvy není smlouva uzavřena a zapůjčiteli nevzniká povinnost přenechat předmět zápůjčky vydlužiteli. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce jsou: přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem vydlužiteli tak, aby ji užil podle libosti, a povinnost vydlužitele po čase vrátit zapůjčiteli věc stejného druhu. Přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli je podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce. Bez přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli smlouva o zápůjčce nevznikne.13. Z provedeného dokazování vyplynulo, žalovaný v souladu s ustanovením § 2053 občanského zákoníku svůj dluh vůči žalobci uznal co do důvodu i výše, když byl tento dluh řádně definován právě jako zápůjčka uzavřená mezi účastníky dne , datum, , přičemž byla řádně definována i zapůjčená částka. Z této skutečnosti se podává vznik smlouvy o zápůjčce, přičemž má se taktéž za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Uznáním dluhu se poté zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného dluhu v době uznání a důsledkem je pak přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na kterém pak je, aby prokázal, že dluh nevznikl, zanikl nebo byl převeden na jiného. A dokud není prokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je stanovena tato domněnka. Žalovaný, ač byl řádně soudem vyzván, se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný a nárok uplatněný žalobcem žádným způsobem nezpochybnil, neuvedl, že by žalobci něčeho (byť částečně) uhradil.14. Soud tedy dovodil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. Soud tedy rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky za nevrácenou zápůjčku v celkové výši 300 000 Kč. Soud shledal důvodným rovněž nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky, když tento nárok vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 5. 4. 2025 (tj. od data následujícího po splatnosti stanoveného uznáním dluhu). Soud proto žalobě žalobce v celém rozsahu vyhověl.15. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobce ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobci jeho náklady řízení.16. Náklady řízení žalobce dle § 137 o. s. ř. jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 12 000 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 9 500 Kč za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, tj. celkem 28 500 Kč, dále 3 režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí 48 118 Kč.17. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.